Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Baerbocková doufá, že kompenzační dodávky tanků na Ukrajinu z Řecka začnou brzy

Annalena Baerbock
Annalena Baerbock
Foto: Facebook Annalena Baerbock

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková doufá v brzké uzavření kompenzační dohody s Řeckem, jejíž výsledkem bude dodání až 100 řeckých obrněných transportérů BMP-1 sovětské výroby na Ukrajinu. Podobně jako v případě Česka Německo navrhlo, že řecké armádě jako kompenzace daruje obrněné transportéry Marder (Kuna). Baerbocková to řekla v Athénách po setkání s řeckým ministrem obrany Nikosem Panajotopulosem, napsala agentura DPA.

Baerbocková je na návštěvě v Aténách, kde se již setkala s premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Později odpoledne odcestuje do Turecka. V Istanbulu bude jednat se šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavuşogluem.

Podle DPA si obě strany prohlédly nabízenou techniku. Řecko ale nechce své tanky na Ukrajinu dodat, dokud za ně nedorazí náhrada z Německa.

Systém kompenzačních dodávek vznikl krátce po ruské invazi na Ukrajinu a spolková vláda o nich jednala i s Českem, Polskem, Slovinskem a Slovenskem. Česká republika má například výměnou za 20 sovětských tanků T-72, které poslala na Ukrajinu, obdržet 15 německých tanků Leopard 2, a to ještě letos.

Témata:  Annalena Baerbock Německo

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 20:44

Ewa Farna vyrazila dech fanouškům: U dvou nekončí, na cestě je třetí

Zpěvačka Ewa Farna (32) oznámila skvělou novinku, která potěší její fanoušky: její vyprodaná koncertní vystoupení v pražském Edenu se rozrostou o třetí přídavek. Tuto šťastnou zprávu sdělila Ewa na sociální síti velmi originálním a vtipným způsobem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.