Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Baerbocková: Rusko-ukrajinskou krizi je podle G7 třeba řešit u jednacího stolu

Annalena Baerbock
Annalena Baerbock
Foto: Facebook Annalena Baerbock

Ministři zahraničí členských zemí skupiny G7 se shodli na zásadních stanoviscích v postojích vůči Rusku, Číně a Íránu. Uvedla to dnes podle agentury DPA nová šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Ministři G7 podle ní sdílejí názor, že k vyřešení krize kolem koncentrace ruských vojenských jednotek u ukrajinských hranic je zapotřebí návrat k jednacímu stolu a že jakákoli změna hranic v Evropě je nemyslitelná.

"Musíme podniknout všechny kroky k obnovení dialogu," řekla Baerbocková na okraj summitu ekonomicky rozvinutých zemí (G7 - Británie, Francie, Spojené státy, Kanada, Německo, Japonsko a Itálie) v britském Liverpoolu. V souvislosti s ukrajinskou krizí se vyslovila pro návrat k jednání takzvané normandské skupiny zahrnující Ukrajinu, Rusko, Německo a Francii.

Baerbocková rovněž uvedla, že rozhovory o íránském jaderném programu nepřinesly žádný pokrok. Návrhy Teheránu podle ní znamenají návrat o šest měsíců zpátky. Jednání mají oživit dohodu o íránském jaderném programu z roku 2015, vypovězenou před třemi lety tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Skupina G7 se podle Baerbockové rovněž shoduje na tom, že Čína "je partnerem ve všech globálních otázkách, ale také konkurentem a systémovým rivalem". Skupina podle ministryně usiluje o spolupráci s Čínou za spravedlivých podmínek a chce dosáhnout toho, aby Peking respektoval lidská práva.

Témata:  Annalena Baerbock,  G7,  Rusko,  Ukrajina

Aktuálně se děje

25. září 2026 16:18

Monika Absolonová ulehla. Lidé z dvou středočeských musí přijmout omluvu

S nástupem podzimu a chladnějšího počasí se zase lépe daří nejrůznějším nemocem. Nějaký bacil sedl i na zpěvačku Moniku Absolonovou, která musela odložit nejméně dvě vystoupení. Kvůli fanouškům ji to samozřejmě trápí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.