BBC: Turecko usiluje o vydání nezávislého novináře či napraveného žháře

Spory o vydání mohou ještě zkomplikovat vstup obou skandinávských zemí do NATO, protože turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil Stockholmu a Helsinkám, že nenechá v parlamentu ratifikovat jejich žádost, pokud Ankaře nevyhoví.

Ankara tvrdí, že žádá o vydání lidí, kteří spolupracovali s teroristickými organizacemi. Nejčastěji zmiňovaná je Strana kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu. Turecko ale považuje za teroristickou skupinu i kurdské oddíly YPG v Sýrii či příznivce duchovního Fethullaha Gülena.

Podle Bülenta Keneşe, který žije už řadu let ve Stockholmu, jsou hlavním důvodem žádosti o vydání jeho kritické názory na Erdoganovu vládu. Keneş byl šéfredaktorem největšího anglicky psaného deníku v Turecku Today's Zaman, jehož aktivity zastavily v roce 2016 úřady. Deník byl k vládě velmi kritický. Podle Ankary byl novinář členem Gülenova hnutí, které úřady považují za strůjce neúspěšného vojenského puče.

"Všechna tvrzení jsou smyšlená. Jsem nezávislý novinář a nejsem členem žádné organizace," uvedl Keneş.

O tureckou politiku už se mnoho let nezajímá pětačtyřicetiletá učitelka Aysen Furhoffová. Když jí bylo 17, byla členkou turecké komunistické strany a v Turecku strávila pět let ve vězení za podrývání ústavního pořádku. Ve Švédsku dostala azyl, protože ji ve vězení mučili. Tvrdí, že s PKK spolupracovala několik měsíců před 25 lety. Proto nechápe, proč Turecko žádá o její vydání. "Kohokoliv jsem (v Turecku) znala, je buď mrtvý nebo ve vězení," uvedla.

Fatih je původem Kurd a už mnoho let žije ve Finsku. V roce 2008 podpálil spolu s dalšími čtyřmi muži vchod do tureckého velvyslanectví v Helsinkách. Za to u finského soudu dostal 14 měsíců odnětí svobody s podmínkou a musel uhradit ambasádě škodu. Svého činu dnes lituje, odmítá ovšem jakoukoliv spolupráci s PKK. Hlavním důvodem žádosti o vydání je podle něj jeho kurdský původ. Před několika lety ale získal finské občanství, což ho před vydáním do Turecka ochrání.

Na konci června Turecko, Švédsko a Finsko podepsaly memorandum, které odblokovalo pozvání obou skandinávských zemí do NATO. V dokumentu se trojice zemí zavázala k větší spolupráci proti terorismu. Později turecký prezident uvedl, že Švédsko a Finsko dostaly seznam přes 70 lidí, o jejichž vydání Turecko usiluje. To ale představitelé obou zemí odmítli. Ankara pohrozila, že nenechá žádost o vstup do NATO ratifikovat, což by celý proces zablokovalo.

BBC uvádí, že vydání lidí ze Švédska a Finska do Turecka ztěžuje řada faktorů. O vydání rozhodují soudy, nikoliv politici. Soudy souhlasí s vydáním, jen v případě, že nejde o občany obou zemí, v zahraničí jim nehrozí perzekuce a stíhaný čin je trestným činem i ve Švédsku či Finsku.

Témata:  Turecko,  Finsko,  Švédsko