reklama

Podle šetření je také v současné chvíli nerozhodnutých výrazně méně voličů, než tomu bylo ve stejné části předvolební kampaně před čtyřmi lety.

Výsledky průzkumu naznačují, že se 52 procent z oslovených voličů chystá v listopadových volbách hlasovat pro Bidena, zatímco Trumpovi by svůj hlas odevzdalo 40 procent z nich. Tři procenta lidí se chystají podpořit jiného kandidáta a jen pět procent jich zatím ohledně svých preferencí nemá jasno. Do voleb zbývá 54 dní.

Počet voličů, kteří zatím nejsou připraveni podpořit ani jednoho ze dvou hlavních kandidátů, je podle Reuters jen poloviční oproti roku 2016. I kdyby se všichni nerozhodnutí nakonec přiklonili k Trumpovi, získal by podle výsledků nového šetření větší celkový počet hlasů Biden.

Ani to by mu však v americkém nepřímém volebním systému nemuselo zajistit křeslo v Bílém domě. Trumpova demokratická soupeřka z roku 2016 Hillary Clintonová získala téměř o tři miliony hlasů více než Trump, díky těsným vítězstvím v několika rozhodujících státech se však prezidentem stal republikánský kandidát.

Dnes zveřejněný průzkum je také prvním od společnosti Ipsos, v němž odpovídali lidé, kteří podle svých slov pravděpodobně přijdou k volbám. V průzkumu mezi registrovanými voliči, u nichž je menší šance, že půjdou volit, je Bidenův náskok jen osm procentních bodů.

Nejdůležitějším tématem před volbami zůstává nadále pandemie covidu-19, se kterou úřady v USA spojují úmrtí již více než 186.000 Američanů, a která způsobila významný propad amerického hospodářství. Jako zásadní pro výběr kandidáta označilo 28 procent dotazovaných to, jak si podle nich dokáže poradit s šířením koronaviru a 23 procent to, jak bude schopen obnovit důvěru ve vládu. Schopnost oživit ekonomiku je zásadní pro 19 procent dotazovaných, 14 procent z nich pak považuje za zásadní, jak tvrdě se uchazeči staví proti kriminalitě.

Přes polovinu dotazovaných přitom pokládá Bidena za schopnějšího v boji s koronavirem, podle 38 procent respondentů by si vedl lépe Trump. Současný prezident by však podle 45 procent účastníků šetření zastával tvrdší postoj vůči kriminalitě a sociálním nepokojům, o Bidenovi toto soudí jen 40 procent lidí.

Co se týče ekonomických ohledů, jsou preference obou kandidátů vyrovnané, u obou se 45 procent dotazovaných domnívá, že by lépe než soupeř nastartovali ekonomiku a zaručili větší počet pracovních míst.

K Bidenovi se podle Reuters za poslední dobu přiklonila část nejspolehlivějších voličů v USA, kterými jsou univerzitně vzdělaní běloši. Trump stejně jako v roce 2016 vede u bělochů bez vysokoškolského vzdělání, prezidentovi se však podle Reuters dosud nepodařilo tuto demografickou skupinu ovládnout tak, jak to dokázal před čtyřmi lety proti Clintonové.

Podle jiných průzkumů si Biden zatím udržuje mírný náskok nad Trumpem v několika takzvaných bitevních státech, kde lze jen těžko předpovědět vítěze, a v nichž se o budoucím prezidentovi de facto rozhodne. Patří mezi ně Arizona, Wisconsin, Michigan, Pensylvánie, či Florida. Bidenův náskok se však v posledních týdnech mírně snižuje.

Průzkum společnosti Marist zveřejněný v úterý stanicí NBC přitom ukazuje, že na Floridě jsou preference obou kandidátů vyvážené, oba nyní podporuje 48 procent tamních voličů. Pokud chce Trump pomýšlet na znovuzvolení, je pro něj vítězství v tomto třetím nejlidnatějším americkém státu nutností. Biden by v případě prohry na Floridě musel ovládnout další bitevní státy.

reklama