Informace o diskusích v Bílém domě přichází poté, co Bidenovy environmentální plány dostaly v posledních týdnech další dvě značné rány. Nejvyšší soud USA verdiktem z konce června zasáhl proti schopnosti federální Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) regulovat emise oxidu uhličitého z amerických elektráren. Senátor Demokratické strany Joe Manchin, jehož hlas se při rozdělení Senátu v poměru 50 na 50 stal naprosto klíčovým, pak minulý týden potopil i výrazně okleštěnou verzi Bidenova plánu na podporu nízkoemisní energetiky.

V médiích se za této situace objevují komentáře o tom, že snížení uhlíkových emisí o polovinu do konce dekády, které Biden slíbil krátce po nástupu do Bílého domu, začíná být nereálné. "Naše cíle nesplníme, tečka," řekla listu The New York Times odbornice na environmentální politiku z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře Leah Stokesová.

Prezident Biden ve světle nových překážek avizoval, že se bude snažit své plány naplňovat skrze exekutivní pravomoci. "Zvažujeme všechny možnosti a žádné rozhodnutí učiněno nebylo," sdělil v tomto směru WP nejmenovaný představitel Bílého domu.

K vyhlášení klimatické nouze Bidena už na počátku jeho mandátu vyzval lídr demokratických senátorů Chuck Schumer. Někteří aktivisté uvádí, že by tento krok vládě umožnil mimo jiné omezovat těžbu fosilních paliv v USA. "Případné uplatnění stavu nouze by mohlo posílit Bidenovu administrativu ve snaze omezit uhlíkové emise a rozvíjet čistší energii," míní WP.

Klimatickou nouzi v posledních letech deklarovaly vlády nebo parlamenty v řadě evropských zemí nebo třeba v Kanadě a na Novém Zélandu. Usnesení v tomto smyslu v roce 2019 přijal také Evropský parlament.