Krajně pravicový prezident, jehož 1. ledna 2023 vystřídá ve funkci levicový exprezident Luiz Inácio Lula da Silva, čelil během čtyřletého mandátu řadě obvinění, mimo jiné kvůli laxnímu přístupu k pandemii covidu-19, šíření falešných zpráv, ale i obviněním ze zločinů proti lidskosti či z genocidy domorodého obyvatelstva.

"V budoucnu mám tři možnosti: jít do vězení, být zavražděn, nebo vyhrát (volby)," prohlásil Bolsonaro loni v létě. "Ale můžete si být jistí, že do vězení nepůjdu," dodal tehdy brazilský prezident.

Kvůli odmítání koronavirových opatření a zpochybňování vakcín proti covidu-19 podaly na Bolsonara nevládní organizace a různá sdružení i stížnosti k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), v nichž ho viní ze zločinů proti lidskosti a z genocidy indiánů. Ze stejného důvodu dorazilo také do brazilského parlamentu několik žádostí opozice o zahájení procesu sesazení Bolsonara. Loni v říjnu vyšetřovací komise horní komory parlamentu schválila svou zprávu, v níž obvinila Bolsonara a dalších sedm desítek osob, včetně prezidentových synů, z několika deliktů, mimo jiné i ze zločinů proti lidskosti, a to kvůli chování za pandemie covidu-19. Zprávu pak předala generálnímu prokurátorovi.

Bolsonara ale dosud před trestním stíháním chránila imunita a podle agentury AFP také generální prokurátor Augusto Aras a předseda dolní komory parlamentu Arthur Lira, který žádosti o sesazení prezidenta nepostoupil do projednávání. To se ale může změnit v lednu, kdy Bolsonaro ztratí imunitu a bude moci být souzen nižšími soudy, nikoli už jen nejvyšším soudem jako dosud.

Podle analytiků citovaných AFP ale jakýkoli proces s Bolsonarem může trvat roky. Po tu dobu ho také před vězením ochrání verdikt nejvyššího soudu z listopadu 2019, podle něhož nesmí nastoupit výkon trestu odsouzený, který nevyčerpal všechny možnosti odvolání. Díky tomuto rozhodnutí byl tehdy z vězení propuštěn i exprezident Lula, který tehdy strávil rok a sedm měsíců za mřížemi kvůli odsouzení za korupci. Všechny verdikty vůči Lulovi posléze zrušil nejvyšší soud, mimo jiné kvůli podjatosti soudce.

Po Bolsonarově prohře v prezidentských volbách média také spekulují o tom, co bude tento sedmašedesátiletý politik nyní dělat. Před volbami podle AFP prohlásil, že v případě prohry odejde z politiky. "Zdá se mi nepravděpodobné, že by politiku po volbách opustil. Vidím jeho budoucnost podobnou, jako zvolil Donald Trump, který stále značně ovlivňuje americkou politiku navzdory své volební porážce v roce 2020," míní politoložka Mayra Goulartová z univerzity v Riu de Janeiro.

Zpravodajský server G1 ve středu informoval, že Bolsonaro po konci prezidentského mandátu získá funkci v Liberální straně (PL), která je od loňska jeho domovskou stranou. Její předseda Valdemar Costa mu podle serveru G1 už slíbil místo "poradce" v PL a shání pro něj kancelář v centru brazilské metropole. Z ní pak bude podle tohoto zdroje řídit politickou opozici vůči novém prezidentovi Lulovi.