Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Borrell: EU poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc za 500 milionů eur

Sídlo Evropského parlamentu
Sídlo Evropského parlamentu
Foto: Pixabay

Evropská unie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 500 milionů eur (12,4 miliardy korun). Oznámil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell před setkáním ministrů zahraničí zemí skupiny G7 v Německu.

Evropská sedmadvacítka dosud schválila balíček vojenské pomoci Kyjevu ve výši 1,5 miliardy eur (37,4 miliard korun). Po nejnovějším oznámení se zvýší prostředky, které má EU k dispozici pro dodávky zbraní Ukrajině, na dvě miliardy eur. Ukrajina byla na konci února napadena sousedním Ruskem, od té doby se země agresi se západní podporou brání.

Dodatečných 500 milionů eur by mělo být novým impulsem pro Ukrajinu, uvedl Borrell. Peníze podle něj mají být vynaložené na těžké zbraně.

Prostředky na vojenskou pomoc Kyjevu půjdou z takzvaného Evropského mírového nástroje, jehož cílem je podporovat armády partnerských států. Tento fond o objemu zhruba pěti miliard eur zřídily a doplňují členské země mimo rozpočet EU. Peníze z něj se používají na úhradu dodávek zbraní, které členské státy poskytnou Ukrajině ze svých zásob.

K poskytnutí další vojenské pomoci Kyjevu vyzvala na okraj setkání ministrů ze skupiny G7 britská ministryně zahraničí Liz Trussová. Nyní je podle ní velmi důležité, aby spojenci Ukrajiny pokračovali v tlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina, jak dodávkami zbraní, tak zpřísněním sankcí.

Borrell také vyjádřil přesvědčení, že v nadcházejících dnech bude dosaženo dohody o embargu na ruskou ropu. Evropská komise v rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce roku tohoto zcela ukončit dovoz ruské ropy. Opatření však odmítá podpořit Maďarsko a tak se o věci mezi členskými státy dál vyjednává.

Témata:  EU Ukrajina zbraně

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.