reklama

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Už v pondělí například do návrhu zákona doplnila pasáž, která požaduje zjednodušení získání trvalého pobytu ve Spojeném království pro občany členských zemí EU, kteří splňují podmínky. Horní komora chtěla, aby trvalý pobyt dostávali automaticky a nemuseli o něj žádat úřady. Zároveň v dodatku žádala, aby měli fyzický doklad potvrzující jejich právo žít ve Spojeném království.

V úterý přibyl ještě dodatek, který předložil Alfred Dubs, rodák z Prahy, který je jedním z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem před nacisty. Na jeho základě měli mít dětští uprchlíci právo přicházet i po brexitu za svými rodinami žijícími v Británii. Tuto pasáž prováděcí zákon k brexitové dohodě už dříve obsahoval, premiér Johnson ji ale po vyhraných prosincových volbách nechal odstranit.

Dnes všechny změny provedené horní komorou poslanci Dolní sněmovny odmítli. Návrh brexitového zákona tak nyní znovu zamíří do Sněmovny lordů v původní podobě. Členové horní komory budou moci ale schválit další dodatky. Pokud by se tak stalo, nastala by situace, které se v Británii říká "legislativní ping-pong". Na podobě zákonů se totiž před tím, než s nimi souhlas může vyjádřit královna, musí obě komory shodnout.

Podle agentury Reuters se neočekává, že by Sněmovna lordů mohla zabránit tomu, aby se návrh normy potřebný k ratifikaci brexitové dohody stal zákonem včas. Ke královně by mohl podle ní zamířit již ve čtvrtek.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama