Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čaputová uznala pochybení při vyhodnocení návrhů na státní vyznamenání

Zuzana Čaputová
Zuzana Čaputová
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uznala pochybení při posuzování návrhů na udělení státních vyznamenání u tří z 25 osobností, které před více než týdnem ocenila. Čaputová tak učinila po kritice, že vyznamenala i členy protikomunistické organizace, kteří podle historika a tisku za války působili proti ozbrojenému protifašistickému vystoupení Slováků.

"V případě vyznamenání Antona Tunegy, Alberta Púčika a Eduarda Tesára se stala chyba v procesu posuzování. Státní vyznamenání by měli dostávat lidé, jejichž životní příběh nemůže vyvolat spor o to, zda sloužili demokracii. Udělám všechno pro to, aby se v budoucnu podobné kontroverze neopakovaly," uvedla Čaputová v prohlášení, které dnes ČTK poskytla prezidentská kancelář.

Zmíněným třem členům protikomunistické křesťanské organizace Bílá legie, kteří byli po rozhodnutí soudu v komunistickém Československu v roce 1951 popraveni, udělila Čaputová státní vyznamenání za mimořádné zásluhy o demokracii a její rozvoj, lidská práva a svobody.

Historik Adam Šumichrast v komentáři v listu Pravda pak napsal, že dva ze zmíněné trojice během Slovenského národního povstání (SNP) pracovali pro tehdejší státní režim a jeden z nich byl po válce potrestán za napomáhání činnosti fašistických okupantů a domácích zrádců. Slovenská republika byla za války spjata s nacistickým Německem a právě prostřednictvím SNP část Slováků v roce 1944 vystoupila proti fašismu.

Témata:  Zuzana Čaputová státní vyznamenání

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.