Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Část vojsk USA se má stáhnout z Afghánistánu a Iráku, nařídil Trump

U.S. ARMY, ilustrační fotografie
U.S. ARMY, ilustrační fotografie
Foto: defense.gov **www.defense.gov**

Americký prezident Donald Trump se chystá snížit počet amerických vojáků v Afghánistánu na 2500 z dnešních asi 4500 ještě před svým odchodem z funkce, jenž má nastat 20. ledna. Z Iráku pak stáhne 500 vojáků, zůstane jich tam tedy 2500. Podle agentury Reuters to dnes to oznámil dočasný šéf Pentagonu Christopher Miller.

Trumpův bezpečností poradce Robert O'Brien dodal, že prezident doufá v návrat všech vojsk do USA z obou zemí do května příštího roku.

Trump v minulosti tvrdil, že nařídí kompletní stažení jednotek již do letošních Vánoc. Řada vysoce postavených vojenských činitelů přitom prosazuje pomalejší návrat amerických vojáků. Podle kritiků totiž mohou unáhlené kroky ohrozit již tak oslabenou bezpečnostní situaci v Afghánistánu a uškodit mírovým rozhovorům, které vede afghánská vláda s povstaleckým hnutím Tálibán.

Miller dnes prohlásil, že oznámený krok "je v souladu s našimi plány a strategickými cíli". Krátce po Millerově oznámení varoval Trumpův blízký spojenec a šéf republikánské senátní většiny Mitch McConnell před jakýmikoli velkými změnami v americké obranné a zahraniční politice v příštích měsících, včetně rozhodnutí ohledně stahování vojsk z Afghánistánu a Iráku.

Snížený počet vojáků by měl být podle Millera v obou zemích již k 15. lednu, tedy jen pět dní předtím, než do prezidentského úřadu nastoupí demokrat Joe Biden, který podle amerických médií zvítězil v nedávných prezidentských volbách. Trump však odmítá uznat svou prohru, opakovaně se prohlašuje za vítěze a bez důkazu tvrdí, že demokraté při hlasování masově podváděli.

Stahování amerických vojsk z Afghánistánu začalo po podepsání mírové dohody mezi Spojenými státy a Tálibánem na začátku letošního roku. USA se zavázaly, že přivedou všechny svoje jednotky zpět do 14 měsíců, a že odejdou i vojáci ostatních zemí NATO včetně Česka, které v Afghánistánu rovněž působí. Tálibán na oplátku slíbil, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.

Někteří američtí a afghánští činitelé však tvrdí, že Tálibán stále udržuje vazby na teroristickou síť Al-Káida, což byl důvod, proč USA podnikly do Afghánistánu v roce 2001 po teroristických útocích z 11. září vojenskou intervenci. Řada z nich proto Trumpa nabádá, aby v zemi ponechal stávajících asi 4500 vojáků.

Témata:  Donald Trump U.S. ARMY Pentagon NATO (Severoatlantická aliance) Afghanistán Irák USA

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.