Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena emisních povolenek v EU vystoupila na rekord, blíží se ke 100 eurům za tunu

Evropská unie, ilustrační fotografie.
Evropská unie, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Cena emisních povolenek v Evropské unii se dnes vyšplhala na rekordních 99,22 eura (zhruba 2450 Kč) za tunu. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Upozornila přitom, že elektrárny a továrny v EU nyní v důsledku omezených dodávek zemního plynu více využívají uhlí a ropu.

Krátce před 17:00 SELČ se cena povolenek pohybovala v těsné blízkosti 98 eur za tunu. Proti čtvrtku tak vykazovala nárůst zhruba o dvě procenta.

Produkce elektřiny z uhlí vytváří dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce z plynu, takže vyžaduje více emisních povolenek. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve čtvrtek uzavřela na rekordních 241 eurech za megawatthodinu. Situace na trhu s plynem se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu, na což Evropská unie reagovala sérií protiruských sankcí.

Na další maxima se tento týden v Evropě vyšplhaly také ceny elektřiny. Na trhu kvůli omezeným dodávkám plynu panují obavy, zda Evropa dokáže v zimě vyrobit dostatek elektrické energie. Růst cen energií tlačí v evropských zemích vzhůru inflaci a zvyšuje náklady domácností i podniků.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Témata:  emise EU

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.