Česko po 13 letech stane v čele EU, ráz předsednictví určí ukrajinská krize

Bruselští politici i analytici se shodují v tom, že česká vláda přebírající vedení EU od Francie má před sebou velmi těžký úkol, jehož splnění však může zemi dlouhodobě zajistit místo v centru unijního dění.

Česká vláda zahájí předsednictví společným zasedáním s Evropskou komisí, která v rámci EU předkládá návrhy norem, o jejichž přijetí pak rozhodují členské státy a Evropský parlament. Praha si jako priority svého předsednictví zvolila pomoc Ukrajině a zvládnutí náporu ukrajinských uprchlíků, energetickou bezpečnost, posílení obrany, nebo odolnost unijní ekonomiky a demokratických institucí.

"Největším úkolem předsednictví bude podle mě udržet jednotu EU a její schopnost v této složité době jednat," řekl ČTK analytik Johannes Greubel z bruselského think tanku European Policy Centre. Narážel zejména na stále menší ochotu některých zemí v čele s Maďarskem vyvíjet na Rusko nový tlak v podobě sankcí, o jejichž další podobě se patrně bude během příštího půlroku rozhodovat. Česko se také pokusí prosadit další pomoc pro země starající se o ukrajinské uprchlíky či možnost využívat více unijních peněz na tlumení ekonomických dopadů války.

Česká vláda bude mít příležitost částečně ovlivňovat agendu ministerských a dalších jednání, která bude řídit jako nestranný prostředník mezi ostatními členskými státy. Značná část náplně rokování ale vyplývá z dlouhodobých unijních priorit a s nimi souvisejících návrhů norem. Česko tak čeká například vyjednávání o konečné podobě některých klimatických či digitálních pravidel včetně emisní reformy nebo zásadního omezení prodeje aut se spalovacími motory. Členské státy se na svém postoji shodly tento týden a Praha bude hájit jejich pozici při jednání s europoslanci.

Na rozdíl od prvního českého předsednictví z roku 2009, které poznamenal pád tehdejší vlády, nyní již český premiér nepovede zasedání unijních summitů. Vrcholné schůzky řídí předseda Evropské rady Charles Michel. Podstatná práce však čeká nejen české ministry, ale také diplomaty a experty, kteří se budou věnovat přípravě jednotlivých návrhů či postojům členských zemí v pracovních skupinách. Klíčová fáze se bude odehrávat na úrovni velvyslanců ve dvou sborech označovaných zkratkou Coreper.

"Jsem si jistý, že české předsednictví je plně připraveno na náročný půlrok, který uzavře se skvělým výsledkem," sdělil ČTK litevský velvyslanec při EU Arnoldas Pranckevičius, podle něhož české priority související s válkou na Ukrajině pobaltská země plně podporuje. Podobně se o českých prioritách vyjadřují i zástupci některých dalších států, podle nichž může být pro EU výhodou, že ji povede země geograficky i kulturně blízká Kyjevu.

Mimo záznam někteří diplomaté dodávají, že dalším rozdílem českého a francouzského předsednictví bude očekávaná větší střídmost akcí během nastávajícího půlroku. Zatímco Francie v době prezidentské kampaně pojala podle nich vedení EU velmi okázale, Česko i vzhledem k rozpočtu zhruba o třetinu nižšímu než v roce 2009 chystá spíše komornější předsednictví.

Prouza: České předsednictví může být hlavně v energetické bezpečnosti úspěšné

S jasným cílem a aktivními politiky, kteří dokážou vyjednávat s partnery, toho může Česko při předsednictví v Radě Evropské unie podle viceprezidenta Hospodářské komory ČR Tomáše Prouzy prosadit poměrně dost. Evropské státy za současné krize ukazují, že jsou schopné se domluvit v tématech, ve kterých dříve shodu nebyly ochotny nalézt. České předsednictví, které začne v pátek, tak může být především v otázce energetické bezpečnosti úspěšné. Prouza to dnes řekl ČTK.

ČR by měla především podle Prouzy objasnit, co znamená energetická bezpečnost a solidarita. "Co se stane, když jedna země bude mít ještě v lednu v zásobních plyn a jiná ne. Jak se o něj podělí, na základě jakých pravidel. To bude asi to úplně to nejtěžší, co nás čeká. Zároveň je to ale něco, co všichni chtějí," uvedl.

Složitější bude hledání kompromisu v případě klimatického evropského balíčku Fit for 55, řekl dále Prouza. Důležité je, aby ČR ale o tomto tématu jednala s Evropským parlamentem. Předsednictví v Radě EU totiž po Česku převezme Švédsko, které má mnohem ambicióznější klimatické cíle než velká část Evropského parlamentu. "Kompromis proto bude hledat úplně jinde, než to vyhovuje České republice," uvedl. Dodal, že do této otázky by proto ČR měla investovat dostatek času a energie.

Třetím důležitým tématem českého předsednictví bude podle Prouzy bourání bariér. Pandemie koronaviru a snahy o ochranu životního prostředí přinesly nová pravidla a podnikání je nyní těžší než v roce 2019, řekl Prouza. ČR tak například může představit návrh, jak koordinovat postupy států v případě dalších krizí, aby se třeba znovu nezavíraly hranice.

Prouza je zároveň poradcem ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) s předsednictvím. Pro resort průmyslu bude podle něj nepochybně nejdůležitější veškerá agenda týkající se energetiky. "Musím říct, že nikdy jsme neměli tak dobrý energetický tým, jako máme teď," uvedl. Tým funguje podle něj v Praze i ve stálém zastoupení v Bruselu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se dále připravuje na řešení surovinové bezpečnosti. Připravuje k tomu mimo jiné na podzim velkou konferenci. "Je to věc, o které se nemluví tolik jako o plynu, ale musíme si ji také pojistit. Viděli jsme, že najednou vypadli dodavatelé a evropský průmyslu si nevěděl rady. Je to téma, které má MPO připravené, chce si ho odpracovat," řekl.

Dále se bude MPO podle Prouzy zabývat otázkou volné hospodářské soutěže. Výsledků zde očekává méně než v případě energetiky. Upozornil, že jsou evropské země, kterým naopak nastavené bariéry vyhovují a upřednostnily by jich ještě více.

MPO se také chystá na dokončení několika dohod o volném obchodu, třeba s Mexikem a Chile.

Témata:  Česká republika,  EU