"Chorvatsko získalo jednomyslnou podporu Rady pro vnitřní věci a spravedlnost, 1. ledna 2023 se stáváme členem schengenu!" reagoval na twitteru chorvatský premiér Andrej Plenković. Evropský bezhraniční prostor se rozrůstá po více než deseti letech, jako poslední se v roce 2011 připojilo Lichtenštejnsko.

Chorvatsko se přijetí dočkalo tři roky poté, co Evropská komise poprvé vyhodnotila, že země splňuje podmínky pro vstup do zóny bez klasických hranic. Ten se nakonec stane skutečností současně s dalším významným krokem v evropské integraci země, tedy přijetím eura. Zavedení společné měny v Chorvatsku odsouhlasili unijní ministři financí v červenci.

Nyní je jasné, že od 1. ledna nastane také uvolnění kontrol na chorvatských hranicích se Slovinskem a Maďarskem. Kontroly nebudou muset absolvovat ani lidé přijíždějící z jiných schengenských zemí po moři. Při letech do Chorvatska pak kontroly odpadnou ke konci března, neboť tento krok je tradičně svázán se střídáním zimního a letního času.

"Samozřejmě pro české občany, pro které je Chorvatsko tou nejoblíbenější letní destinací, to znamená velkou úlevu, znamená to cestování bez pasu, znamená to cestování bez hraničních kontrol," řekl novinářům v Bruselu český ministr vnitra Vít Rakušan. Rozšíření Schengenu o Chorvatsko označil za jednu z hlavních priorit končícího českého předsednictví v Radě EU.

Balkánská země se stane 27. členem schengenského prostoru, který aktuálně tvoří 22 států EU a čtyři mimounijní země: Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Připojení k Schengenu je pro členské země EU povinností, přičemž vstup nové země vyžaduje jednomyslný souhlas unijních států, které už součástí prostoru jsou.

Tuto podporu na dnešním jednání nezískaly Rumunsko a Bulharsko, které podle komise splňují potřebné podmínky už více než deset let. "Lhala bych vám, kdybych vám neřekla, že jsem také zklamaná," řekla médiím eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Dodala, Rumunsko mělo podporu všech členských států kromě jednoho, Bulharsko pak nemělo podporu dvou zemí.

Rumunský premiér Nicolae Ciuca dal najevo, že ho chybějící podpora pro vstup jeho země do Schengenu zklamala. Řekl, že Rumunsko bude nadále o přijetí do prostoru bez hraničních kontrol usilovat. Podobně se vyjádřil i bulharský ministr zahraničí Nikolaj Milkov, řekl, že Bulharsko možná bude chtít o věci mluvit na summitu EU, který se koná příští týden.

V posledních dnech proti vstupu Bulharska vystupovalo Nizozemsko, Rakousko dávalo najevo nesouhlas v obou případech. Ministr Rakušan po dnešní debatě vyjádřil nad vyústěním politování a uvedl, že obě kandidátské země si z pohledu Česka členství v Schengenu zaslouží. "Jsem přesvědčen, že jejich čas brzy přijde," dodal.

Rumunský premiér Ciuca řekl, že "neflexibilnímu postoji Rakouska nerozumí". Vídeň svoje odmítnutí odůvodňuje tím, že přes Bulharsko i Rumunsko vedou cesty, po kterých převaděči lidí pašují migranty do Rakouska, první cílové země na takzvané balkánské cestě. Rakouské ministerstvo vnitra také poukazuje na to, že Rumuni zaujímají čtvrté místo mezi zeměmi, odkud pašeráci pocházejí. Podle resortu 78 procent migrantů z Afghánistánu v Rakousku vypovědělo, že první zemí EU, do které vstoupili, bylo Bulharsko. V případě Maročanů to byly dvě třetiny. Polovina lidí z Bangladéše zase uvedla, že přicestovala přes Rumunsko. Do konce října požádalo v Rakousku o azyl skoro 90.000 lidí, což je oproti loňsku nárůst o více než 200 procent.

Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila plynulý přechod hranic Chorvatsko pro české turisty ještě více zatraktivní. " Lze čekat i mírně zesílený zájem o nákup chorvatských nemovitostí Evropany a čilejší ekonomickou spolupráci mezi firmami a občany ve slovinských, maďarských, italských a rakouských regionech poblíž hranic," řekl Hradil ČTK. Chorvatsku podle něj přijetí do Schengenu prospěje i jako další oficiální razítko stvrzující sílu jeho veřejných institucí. "Na rozdíl od Bulharska a Rumunska, které na přijetí čekají podstatně déle, se Chorvatsko prezentuje jako vzorný stát, který si dokáže důsledně plnit své domácí úkoly. To jej činí v očích ostatních zemí důvěryhodnější destinací i pro obchod či investice," dodal Hradil.

Turisté podle analytika XTB Jiřího Tylečka ušetří palivo i čas, který trávili na hranicích. Mnohdy přitom ve vrcholné sezoně šlo i o několik hodin. "Důležité také je, že kontroly zmizí ještě před počátkem letní sezony. Z pohledu obchodní bilance bude země profitovat zvláště na otevření hranice do Slovinska a Itálie. Do každé z těchto zemí míří 12 procent exportu země," dodal.