Chorvatský prezident Zoran Milanović vyzval parlament k blokádě vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, pokud se k němu obě skandinávské země rozhodnou. Podle něj by Záhřeb měl uplatňovat právo veta do doby, než bude v sousední Bosně schválená kontroverzní volební reforma. Vláda tento postup odmítá.
"Co se mě týče, ať si vstoupí do NATO, ať bodají rozezleného medvěda perem do oka. Ale dokud nebude vyřešena otázka volebního zákona v Bosně (...), parlament nesmí ratifikovat ničí vstup do NATO," citovala agentura Hina z úterního prohlášení chorvatského prezidenta. S odkazem na odpor Ruska vůči rozšiřování aliance označil případný vstup Finska a Švédska za "velmi nebezpečné dobrodružství" a "šarlatánství".
Chorvatská vláda Andreje Plenkoviče jakož i parlament od počátku ruské invaze stojí na straně Ukrajiny a ruskou agresi odsoudily. Milanović, který se s Plenkovičovou vládou střetává v řadě oblastí, oproti tomu učinil ještě před začátkem války několik kritických vyjádření na adresu Kyjeva. Podle něj nemá Kyjev v NATO místo a je pouhým rukojmím Spojených států a Británie. Ukrajinu rovněž označil za jednu z "nejzkorumpovanějších zemí světa".
Plenković v reakci na Milanovičovo nejnovější vyjádření zopakoval, že prezident zastává proruské postoje. Šéf chorvatské diplomacie Gordan Grlić-Radman v telefonickém rozhovoru musel ujišťovat svůj finský protějšek, že Záhřeb podporuje politiku otevřených dveří NATO a - v případě, že tak Finsko rozhodne - bude vláda i parlament hlasovat pro přijetí severské země.
Bosenští Chorvaté usilují o změnu volebního zákona, která by znemožnila zvolit hlasy početně nejsilnějších Bosňáků chorvatského člena předsednictva. V tomto orgánu, který je kolektivní hlavou bosenského státu, mají Chorvaté, Bosňáci a Srbové po jednom zástupci. Bosenskochorvatský předák Dragan Čović opakovaně hrozí bojkotem říjnových voleb, pokud stávající zákon, který podle něj znevýhodňuje bosenské Chorvaty, nebude upraven. Všechna dosavadní jednání o novele však dosud ztroskotala. Případný bojkot voleb by velmi pravděpodobně dále prohloubil hlubokou politickou krizi v této balkánské zemi.
Média ve Švédsku a Finsku tento týden uvedla, že obě země v květnu společně vyjádří vůli vstoupit do NATO. Dvojice severoevropských zemí dlouho zůstávala stranou aliance, po ruské invazi na Ukrajinu ale zásadně změnila svůj dosavadní postoj.
Témata: Chorvatsko, Finsko, Švédsko, NATO (Severoatlantická aliance)
Související
5. října 2024 13:15
9. září 2024 11:48
30. srpna 2024 7:05
28. srpna 2024 14:03
20. července 2024 14:57
2. července 2024 21:46
