Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chorvatský prezident chce blokovat případný vstup Finska a Švédska do NATO

NATO
NATO
Foto: NATO

Chorvatský prezident Zoran Milanović vyzval parlament k blokádě vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, pokud se k němu obě skandinávské země rozhodnou. Podle něj by Záhřeb měl uplatňovat právo veta do doby, než bude v sousední Bosně schválená kontroverzní volební reforma. Vláda tento postup odmítá.

"Co se mě týče, ať si vstoupí do NATO, ať bodají rozezleného medvěda perem do oka. Ale dokud nebude vyřešena otázka volebního zákona v Bosně (...), parlament nesmí ratifikovat ničí vstup do NATO," citovala agentura Hina z úterního prohlášení chorvatského prezidenta. S odkazem na odpor Ruska vůči rozšiřování aliance označil případný vstup Finska a Švédska za "velmi nebezpečné dobrodružství" a "šarlatánství".

Chorvatská vláda Andreje Plenkoviče jakož i parlament od počátku ruské invaze stojí na straně Ukrajiny a ruskou agresi odsoudily. Milanović, který se s Plenkovičovou vládou střetává v řadě oblastí, oproti tomu učinil ještě před začátkem války několik kritických vyjádření na adresu Kyjeva. Podle něj nemá Kyjev v NATO místo a je pouhým rukojmím Spojených států a Británie. Ukrajinu rovněž označil za jednu z "nejzkorumpovanějších zemí světa".

Plenković v reakci na Milanovičovo nejnovější vyjádření zopakoval, že prezident zastává proruské postoje. Šéf chorvatské diplomacie Gordan Grlić-Radman v telefonickém rozhovoru musel ujišťovat svůj finský protějšek, že Záhřeb podporuje politiku otevřených dveří NATO a - v případě, že tak Finsko rozhodne - bude vláda i parlament hlasovat pro přijetí severské země.

Bosenští Chorvaté usilují o změnu volebního zákona, která by znemožnila zvolit hlasy početně nejsilnějších Bosňáků chorvatského člena předsednictva. V tomto orgánu, který je kolektivní hlavou bosenského státu, mají Chorvaté, Bosňáci a Srbové po jednom zástupci. Bosenskochorvatský předák Dragan Čović opakovaně hrozí bojkotem říjnových voleb, pokud stávající zákon, který podle něj znevýhodňuje bosenské Chorvaty, nebude upraven. Všechna dosavadní jednání o novele však dosud ztroskotala. Případný bojkot voleb by velmi pravděpodobně dále prohloubil hlubokou politickou krizi v této balkánské zemi.

Média ve Švédsku a Finsku tento týden uvedla, že obě země v květnu společně vyjádří vůli vstoupit do NATO. Dvojice severoevropských zemí dlouho zůstávala stranou aliance, po ruské invazi na Ukrajinu ale zásadně změnila svůj dosavadní postoj.

Témata:  Chorvatsko Finsko Švédsko NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

8. června 2026 13:12

Karel III. požehnal synovci Peterovi. Syn princezny Anny se podruhé oženil

Velká část britské královské rodiny měla pádný důvod se o víkendu sejít. Králův synovec Peter Phillips se totiž oženil, ale šlechtičnu po jeho boku nečekejte. Vzal si totiž zdravotní sestru. O svatbě, na které nechyběl král Karel III., informovala stanice Sky News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Zatmění Slunce, ilustrační fotografie.

Zatmění Slunce se blíží. Vše, co o něm potřebujete vědět

Letos 12. srpna nastane úplné zatmění Slunce, které po více než dvou letech nabídne jedinečnou nebeskou podívanou. Tento úkaz se objevuje ve chvíli, kdy Měsíc projde mezi Sluncem a Zemí, čímž na naši planetu vrhne stín a v určitých oblastech světa kompletně zablokuje sluneční svit. Úplné zatmění, při němž obloha na moment zcela ztmavne, budou moci sledovat pozorovatelé v částech Grónska, na Islandu, v severním Španělsku a v severovýchodním Portugalsku. Obyvatelé ostatních částí Evropy, Afriky a Severní Ameriky pak uvidí zatmění částečné, kdy Měsíc zakryje pouze část slunečního disku.