reklama

Od 30. dubna do 17. května přijali zdravotníci v tomto zařízení 173 pacientů, nejméně 68 z nich zemřelo. Mnoho nemocných přichází v době, kdy už trpí syndromem akutní dechové tísně, což výrazně ztěžuje snahu o záchranu jejich životů. „Pro naše týmy je strašně těžké vidět pacienty přicházet ve stavu, kdy lapají po dechu jako ryba na suchu, a vědět, že jim už není pomoci. A nezáleží na tom, jak moc se o to snažíme,“ přibližuje lékař Ghazali Mohammed Babiker.

Navíc to nasvědčuje tomu, že řada dalších nemocných lidí zůstává doma. A o tom, že mnoho lidí doma take umírá, vypovídají oficiální statistiky o pohřbech - ty odhalují, že v uplynulém týdnu umíralo ve městě Aden každý den až osmdesát lidí. Před příchodem COVID-19 tam zemřelo denně zhruba deset lidí. Dalším indikátorem toho, jak moc se nemoc rozšířila, je počet zdravotníků, které Lékaři bez hranic v centru ošetřují.

„V našem zdravotnickém středisku vidíme jen špičku ledovce, co se týče počtu infikovaných lidí ve městě. Lidé k nám přicházejí příliš pozdě, aby mohli být zachráněni. A víme, že množství dalších lidí nepřijde vůbec - prostě umírají doma. Je to srdcervoucí situace,” přibližuje Caroline Seguin, manažerka operací Lékařů bez hranic v Jemenu.

„Vysoká míra úmrtnosti, kterou vidíme u našich pacientů, odpovídá té z jednotek intenzivní péče v Evropě. Ale tady umírají mnohem mladší lidé než ve Francii nebo Itálii - většinou muži ve věku čtyřiceti až šedesáti let,” doplňuje Caroline Seguin.

Malárie, dengue nebo chikungunya nikdy nezabily tolik lidí tak rychle

Lidé v Adenu měli špatný přístup k lékařské péči už před příchodem COVID-19. Zdravotnický systém ve městě zkolaboval kvůli pěti letům válčení. Úřady nemají dostatek prostředků, aby na šíření nemoci mohly adekvátně reagovat. Chybějí peníze na platy zaměstnanců, osobní ochranné prostředky a je k dispozici jen velmi málo testů, takže skutečný počet případů není známý. Nicméně umírající pacienti mají zcela jasně symptomy COVID-19.

Nemoci jako malárie, horečka dengue nebo chikungunya jsou ve městě endemické, nicméně nikdy nezpůsobily tolik úmrtí v tak krátkém čase. „V Adenu jsme s Lékaři bez hranic viděli už hodně věcí. Během nejtemnějších dní bojů v roce 2015 jsme udrželi naše nemocnice otevřené. Jsme zvyklí přijímat stovky zraněných během několika málo hodin. Přesto, na šíření COVID-19 ve městě je něco výjimečně smutného - katastrofa, které jsme se tak báli, je tady,“ podotýká lékař Ghazali Mohammed Babiker.

Lékaři bez hranic dělají, co je v jejich silách, ale sami virus porazit nemohou. Jemen potřebuje pomoc mezinárodního společenství.

„Je třeba, aby OSN a dárcovské země udělaly více. A udělaly to urgentně. Nejen pro Aden, ale pro celý Jemen. Je zapotřebí najít peníze, aby mohli být zaplaceni zdravotníci. A je nezbytné zorganizovat zásoby osobních ochranných prostředků. Země zoufale potřebuje více kyslíkových koncentrátorů, které pomáhají nemocným pacientům dýchat,” vyzývá Caroline Seguin s tím, že místní úřady musí udělat vše pro to, aby usnadnily práci mezinárodním organizacím jako jsou Lékaři bez hranic. Konkrétně, aby například umožnily vstup mezinárodních pracovníků do země.

Lékaři bez hranic poprvé působili v Jemenu v roce 1989. Od roku 2007 jsou v zemi nepřetržitě. V roce 2019 organizace působila ve 12 nemocnicích a zdravotnických centrech a dalším více než 20 zařízením ve 13 guvernorátech poskytovala podporu. Lékaři bez hranic také pomáhají s léčbou pacientů s COVID-19 v léčebném středisku ve městě Saná. V boji s nemocí poskytují i další formu pomoci místním úřadům na různých místech v zemi, jako je Hudajdá, Hajdan, Hadždža a Khamir.

Lékaři bez hranic vyhlásili krizovou sbírku na boj s COVID-19 a důsledky pandemie. Přispět je možné přes darovací formulář https://darujte.lekari-bez-hranic.cz/covid-19 anebo na krizový účet č. 222 666/2700.

Loading...

2 komentáře (Poslední 22.05. 08:45) Napište svůj názor

reklama