reklama

Globsec v Česku, na Slovensku, v Bulharsku, Maďarsku, Černé Hoře, Severní Makedonii, Rumunsku a Srbsku zkoumal v souvislosti s vlivem Ruska a Číny pět oblastí, a to postoje veřejnosti, politické prostředí, veřejnou správu, informační prostředí, jakož i občanský a akademický sektor.

Ze zmíněných oblastí sestavila organizace takzvaný index zranitelnosti. Česko spolu s Rumunskem v něm dosáhlo shodně 29 bodů. Na opačné straně žebříčku, který znamená nejmenší odolnost vůči vlivu Ruska a Číny, skončilo s 55 body Srbsko.

Ve zprávě k Česku Globsec za největší zranitelnost země označil dlouhodobé euroskeptické postoje obyvatel, když připomenul, že Češi v regionu nejméně příznivě hodnotí EU. Organizace také uvedla, že prezident Miloš Zeman prosazoval proruské a pročínské zájmy a usiloval o zlepšení vztahů s Moskvou a Pekingem, byť s ohledem na jeho kompetence šlo o symbolické kroky.

Globsec také poukázal na rozhodnutí českých orgánů vyřadit Rusko a Čínu z dostavby jaderné elektrárny Dukovany, jakož i na snížení počtu pracovníků ruského velvyslanectví v Praze v souvislosti s diplomatickou roztržkou Česka s Moskvou kvůli důvodnému podezření na zapojení ruských zpravodajců do exploze muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V oblasti vlivu Pekingu na Česko si nevládní organizace všimla pokusů Číny o získání vlastnictví médií.

reklama