Podle průzkumu považuje současnou situaci na Ukrajině za velkou hrozbu pro polskou ekonomiku 39,8 procenta respondentů. Podle 37,3 procenta je hrozba průměrná, zatímco 18,5 procenta pokládá hrozbu za minimální. Pouze 4,4 procenta respondentů si myslí, že situace na Ukrajině pro polskou ekonomiku žádnou hrozbu nepředstavuje.

Za velkou hrozbu pro vlastní finanční situaci podle průzkumů pokládá válku na Ukrajině 12,9 procenta Poláků. Podle 32,1 procenta respondentů je tato hrozba průměrná a podle 34 procent malá. Zbývajících 21 procent respondentů se domnívá, že jejich osobní finanční situaci válka na Ukrajině nijak neohrožuje.

Statistický úřad ve středu oznámil, že meziroční růst polské ekonomiky ve druhém čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů zpomalil na 4,5 procenta z 9,2 procenta v prvním kvartálu. Podle analytiků bude zpomalování hospodářského růstu pokračovat také ve druhé polovině roku.

Polský ekonomický ústav (PIE) uvedl, že za zpomalením meziročního tempa hospodářského růstu ve druhém čtvrtletí stály nižší spotřebitelské výdaje. V mezičtvrtletním srovnání se polský hrubý domácí produkt dokonce snížil, a to o 2,3 procenta po nárůstu 2,5 procenta v prvním kvartálu.

Spotřebitelé v Polsku se nyní stejně jako v dalších evropských zemích musejí vypořádávat s rostoucími životními náklady. Meziroční růst spotřebitelských cen Polsku v červenci zrychlil na 15,6 procenta z červnových 15,5 procenta. Inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni za čtvrt století.