Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Efekt maškarního plesu. Roušky jsou požehnáním pro introverty a nesmělé lidi

Lidé v rouškách, ilustrační foto
Lidé v rouškách, ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Bývají mírní, rezervovaní a neradi jsou středem pozornosti. Pro tyto spíše nesmělé lidi je pobyt v zaměstnání či na ulici s tváří zakrytou od nosu po bradu úlevou, píše francouzský deník Le Figaro.

Jestliže rouška některé lidi dusí, těžko se jim dýchá, horší se jim pleť a denně se setkávají se zápachem z úst, který dosud - naštěstí - nepoznali, zdá se, že jiné osvobozuje. Někteří lidé jsou totiž při pomyšlení, že je zakrývá maska, daleko klidnější, píše Le Figaro.

To, že rouška někomu usnadňuje každodenní život, je podle psychiatra Antoina Pelisola docela případné. "Skrývá reakce. O zakrytí obličeje například sní lidé, kteří mají obavy, že se na veřejnosti budou červenat. Na výrazu tváře se především odrážejí emoce, které lze hůře skrýt než potící se nebo třesoucí se ruce," připomíná Amélie Rousseauová, profesorka psychologie na univerzitě v Lille.

Doplněk z doby covidu-19 může potěšit rezervované a introvertní povahy. Zpříjemňuje život těm, kteří nechtějí být pozorováni, kdo se obávají pohledu či soudů druhých. "Někteří citliví lidé si rovněž mohou přát, aby měli jakýsi krunýř, aby jejich vnitřní svět nebyl všem na očích," dodává psychiatr Jean-Christophe Seznec.

Podle psychoanalytičky Florence Lautrédouové dělá rouška, kterou venku nosí všichni, tak trochu službu uniformy. "Ti, kdo nechtějí přitahovat pozornost, mohou vyjít snáze z domu, protože nikdo neví, co jsou zač. Stávají se součástí jakéhosi celku, je to jako kdybychom všichni nosili modrou blůzu," vysvětluje.

U osob, které trpí velkou nesmělostí, která je v běžném životě téměř paralyzuje, ovšem může rouška naopak vyvolávat úzkost. "Obličej druhého je zakryt, takže nesmělý člověk nevidí reakce. Může tedy pociťovat větší nejistotu a ptát se: co si o mně pomyslí?", uvádí psychiatr Jean-Christophe Seznec. A nezapomínejme ani na to, že rouška nutí lidi mluvit hlasitěji, aby jim bylo rozumět. To může být pro některé překážkou.

Rouška tedy dodává jistotu těm, jimž chybí. Je tím, co někteří spontánně dělají s líčením. "Všechno, co chrání, má uklidňující stránku," říká psycholožka Amélie Rousseauová. Chopit se slova vyzbrojeni maskou nebo někoho v dopravním prostředku napomenout, že nemá roušku správně nasazenou, je tedy jednodušší. "Máme menší strach z pohledů těch druhých, rouška nás chrání," dodává.

Některé povahy se dokonce mohou obávat dne, kdy bude možné ochranu odložit. "Dobře jsme to viděli v době, kdy byla opatření proti koronaviru uvolněna. Někteří lidé nechtěli vycházet z bytu, protože se doma cítili bezpečnější. Jelikož rouška uklidňuje, budou ji někteří nějaký čas ještě nosit," uvádí Amélie Rousseauová.

A když jsou vidět jen oči, člověk se více odvažuje. Na ulici jsou pohledy výraznější. "Je snadnější dívat se někomu do očí s rouškou, pohledy jsou proto intenzivnější. Bez ochrany by mnozí odvrátili pohled," konstatuje psychoanalytička Florence Lautrédouová.

Podle Pascala Lardelliera, experta na mezilidské vztahy, rouška dokonce znovu oživuje proces svádění. Jde o efekt "maškarního plesu", který usnadňoval seznamování nesmělých. "Erotika pramení z odhalování. Lidé se nejprve k sobě přiblíží a pak nechají toho druhého proniknout do své intimní zóny. Jde skutečně o dobývání intimního světa a lidé se tehdy ptají: kdy sejmu masku?" uvádí.

Témata:  zdravotnické roušky koronavirus (coronavirus) COVID-19 psychologie

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.