Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EP chce sankce proti íránským vůdcům a zařazení revolučních gard mezi teroristy

Evropský parlament
Evropský parlament
Foto: Pixabay

Evropský parlament dnes vyzval k zařazení íránských revolučních gard mezi teroristické organizace a k přijetí sankcí proti vůdcům režimu za porušování lidských práv. Europoslanci v rezoluci schválené výraznou většinou hlasů kritizovali Teherán za jeho podporu Ruska a vyzvali jej, aby přestal potlačovat protesty a propustil zadržené demonstranty.

Írán varoval Evropskou unii, aby si zařazení klíčové bezpečnostní opory tamního teokratického režimu mezi teroristické skupiny rozmyslela. Dva zdroje agentuře Reuters později sdělily, že EU v pondělí rozšíří sankční seznam vůči Íránu o 37 jmen.

Blízkovýchodní zemí od podzimu zmítá jedna z největších vln nepokojů od islámské revoluce z roku 1979, kterou vyvolala smrt mladé ženy, již předtím zadržela mravnostní policie kvůli údajně nedostatečně zakrytým vlasům. V Íránu kvůli tvrdému potlačování protestů za poslední měsíce přišlo o život přes 500 lidí, zatčeno jich bylo na 19.000.

Evropský blok již přijal sankce vůči mravnostní policii a několika dalším činitelům. Europoslanci dnes vyzvali, aby byl seznam rozšířen na všechny lidi odpovědné za porušování lidských práv včetně nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího a prezidenta Ebráhíma Raísího.

Poslanci rovněž podpořili označení revolučních gard a jim podřízených polovojenských milicí Basídž a jednotek Kuds za teroristické organizace. Všechny země, v nichž íránské revoluční gardy provádí vojenské, hospodářské nebo informační operace, by s nimi podle EP měly přerušit vazby a postavit je mimo zákon.

O sankcích rozhodují jednomyslným hlasováním výhradně členské země a usnesení europarlamentu pro ně není nijak závazné. EU přitom v současnosti připravuje rozšíření postihů proti íránskému režimu. Zařazení revolučních gard na seznam teroristických skupin tento týden podpořila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

"V pondělí přijmeme čtvrtý balíček sankcí proti Íránu a domníváme se, že bychom již měli začít pracovat na pátém balíčku, který zařadí íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací," řekl agentuře Reuters diplomatický zdroj.

Tento a další zdroj agentury uvedly, že v pondělí, kdy se sejdou unijní ministři zahraničí, bude na sankční listinu zařazeno 37 nových jmen za porušování lidských práv. Nebudou smět cestovat do zemí EU a veškerý jejich majetek v Evropě bude zmrazen.

Jeden z diplomatických zdrojů však dodal, že revoluční gardy zatím nebudou sankciovány jako organizace. Takový krok podle něj musí být nejprve ošetřen z právního hlediska a diskutuje se o něm, do pondělí však nachystán nebude.

"Krok k zařazení revolučních gard mezi teroristické organizace, který podnikl Evropský parlament, se rovná střelbě Evropy do vlastních řad," prohlásil dnes podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján v telefonátu se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. Počínání europoslanců podle agentury kritizoval i náčelník íránského generálního štábu, podle něhož by zařazení gard na zmíněný seznam ohrozilo regionální i světovou bezpečnost.

Témata:  Evropský parlament Írán

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.