Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Erdogan vyhlásil v deseti provinciích postižených zemětřesením nouzový stav

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes vyhlásil v deseti provinciích, které postihlo ničivé zemětřesení, na tři měsíce nouzový stav. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Erdogan zároveň informoval, že přírodní katastrofa si v Turecku zatím vyžádala 3549 lidských životů. Pomoc s pátracími a záchrannými operacemi podle něj Ankaře nabídlo 70 států.

"Rozhodli jsme se vyhlásit nouzový stav, abychom umožnili rychlé provedení (záchranných) prací," cituje Erdogana AFP. Turecký prezident zároveň vyhlásil deset postižených provincií za zónu katastrofy, píše Reuters.

Turecko podle Erdogana plánuje otevřít hotely v turistickém centru Antalya na západě země, aby se tam mohli dočasně ubytovat lidé postižení přírodní katastrofou.

Ničivé zemětřesení, které postihlo Turecko a sousední Sýrii, si v obou zemích vyžádalo podle úřadů už přes 5000 obětí. Jejich počet bude zřejmě dál stoupat, v oblasti totiž pokračují záchranné a odklízecí práce. Komplikuje je špatné počasí, kvůli kterému je velmi těžké dostat do některých regionů pomoc. Do obou zemí směřuje i zahraniční pomoc.

Témata:  Turecko Recep Tayyip Erdogan

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 16:44

Nedožité narozeniny Josefa Laufera. Už dětství měl velmi netradiční

Život Josefa Laufera loni na jaře po čtyřletém boji se zdravotními potížemi vyhasl. Půlkulatých 85. narozenin se již nedožil. Dnes už by býval oslavil dokonce 86. narozeniny. Často se přitom zapomíná na poměrně exotický původ legendárního zpěváka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.