reklama

EK také vyzvala Minsk k zajištění základních práv a svobody slova a shromažďování a zdůraznila, že pokojné, svobodné a čestné volby mohou jen posílit svrchovanost a nezávislost Běloruska, uvedla agentura Reuters.

Evropská unie ústy šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella označila zatýkání v předvečer prezidentských voleb v Bělorusku za nepřijatelné, stejně jako omezování svobody slova a shromažďování, poznamenala agentura TASS.

Ministři zahraničí Francie, Německa a Polska ve společném prohlášení podle Reuters vyjádřili "velké znepokojení" nad vývojem v Bělorusku a vyzvali Minsk ke svobodným a čestným volbám.

Poselství do Běloruska vyslal i ruský prezident Vladimir Putin, který dnes telefonicky hovořil se svým protějškem Alexandrem Lukašenkem. Putin podle Kremlu zdůraznil, že Rusko má zájem na zachování stability u západního souseda a na klidném průběhu voleb. Oba vůdci se podle Kremlu také ujistili, že v duchu vzájemného porozumění a spolupráce vyřeší situaci se 33 zadrženými ruskými občany.

Prezidentské volby se v Bělorusku konají v neděli. Podle pozorovatelů v nich již více než čtvrtstoletí vládnoucí Lukašenko čelí nejsilnější opozici za poslední léta. Volební kampaň poznamenalo masové zatýkání i zesílené represe vůči kritikům režimu. Podle lidskoprávních organizací bylo zatčeno na 1300 odpůrců tvrdou rukou vládnoucího Lukašenka.

Za mřížemi se ocitlo i 33 Rusů, údajně žoldnéřů z Vagnerovy společnosti, nasazované do bojů na východě Ukrajiny, v Sýrii či Libyi, které běloruští vyšetřovatelé podezírají z přípravy hromadných nepokojů, prý ve spiknutí s Lukašenkovými domácími odpůrci.

Pozorovatelé podle BBC zaznamenávají, že i přes tento incident ruská státní média na Lukašenka neútočí a nadále jej označují za spojence Ruska, na rozdíl od jeho soupeřky Svjatlany Cichanouské, údajně tíhnoucí k zopakování prozápadního převratu po vzoru Ukrajiny.