Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU má být bezpečnější. Brusel představil detaily nové strategie

Evropská Unie
Evropská Unie
Foto: European Union

Evropská komise dnes zveřejnila obrysy nové pětileté strategie posílení bezpečnosti v "reálném i digitálním prostředí". Chce se zaměřit na budování infrastruktury odolné vůči hackerským útokům, boj proti terorismu a organizovanému zločinu či na rozvoj unijní policejní agentury Europol.

Evropská komise dělí své "strategické priority" do čtyř skupin. Tou první je zabezpečování "klíčové infrastruktury", jako jsou dopravní uzly, ale i počítačové systémy. Unijní exekutiva plánuje do konce roku nastínit priority v oblasti kybernetické bezpečnosti, zároveň avizuje "nová pravidla ochraně a odolnosti klíčové infrastruktury".

Dalším pilířem bezpečnostní politiky má být přímo boj proti kyberzločincům, kteří prý "čím dál více zneužívají technologického vývoje". EK chce vyhodnotit účinnost stávajících norem o počítačové kriminalitě a zváží mimo jiné opatření namířená proti krádežím identity.

Boj proti terorismu podle Komise začíná u potlačování polarizace ve společnosti, jedním z cílů tedy bude brzké odhalování radikalizace jednotlivců.

?️ Fyzická i digitální bezpečnost: Komise vydala strategii k #SecurityUnion 2020-2025, dotýká se průřezově téměř všech sfér života → https://t.co/Id1YPfJelb pic.twitter.com/wOFF3yAj2m

— Evropská komise v ČR (@ZEK_Praha) July 24, 2020

Čtvrtým aspektem nové strategie je snaha vytvořit silný systém bezpečnostních vazeb postavený na spolupráci úřadů se soukromým sektorem a dalšími organizacemi. Za klíčové opatření v tomto směru plán EK označuje posílení mandátu agentury Europol.

"Je načase překonat mylné rozlišování mezi online a offline, mezi digitálními a reálnými, mezi vnitřními a vnějšími bezpečnostními zájmy a hrozbami," komentoval novou strategii místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas. Plán podle něj "spojuje všechny body ve snaze vybudovat skutečný bezpečnostní ekosystém".

Unijní exekutiva dnes v tomto směru představila první tři konkrétní iniciativy včetně plánu boje proti zneužívání dětí. Zatímco v roce 2010 Evropská unie registrovala na 23.000 stížností na sexuální zneužívání na internetu, v loňském roce už to bylo více než 725.000. Od vypuknutí pandemie covidu-19 pak údajně Europol zaznamenal nárůst ve sdílení dětské pornografie. Evropská komise se proto chce v následujících letech zaměřit na lepší koordinaci boje proti tomuto fenoménu a na posílení prevence, zváží také nová legislativní opatření, například ve vztahu k poskytovatelům internetových služeb.

"Zneužívání dětí a sexuální zneužívání na internetu je odporným zločinem. Pandemie problém prohloubila," prohlásila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.

"Dnes mohu ohlásit, že předložíme zákon, který uloží online platformám odhalovat a hlásit sdílení tohoto nelegálního obsahu. Rovněž budeme zvažovat vytvoření nového evropského centra pro prevenci a boj proti sexuálnímu zneužívání dětí," uvedla.

EK kromě toho oznámila také "akční plány" týkající se boje proti obchodu s drogami a proti pašování zbraní.

Témata:  EU Evropská komise (EK) kybernetická bezpečnost hackeři terorismus

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.