Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU má schválený rozpočet na příští rok, zelenou dostal i krizový fond

Sídlo Evropského parlamentu
Sídlo Evropského parlamentu
Foto: Pixabay

Po dlouhých sporech okolo budoucího společného financování Evropské unie dnes Evropský parlament učinil poslední krok k tomu, aby evropský blok v příštím roce fungoval s řádným rozpočtem. Europoslanci schválili rozpočet EU na rok 2021, z jehož fondů mohou země čerpat od ledna.

Vyjednávači EP se také shodli se zástupci členských států na podmínkách fungování zásadní části mimořádného fondu obnovy ekonomik zasažených koronavirovou krizí.

EU ještě minulý týden hrozilo rozpočtové provizorium, neboť Maďarsko s Polskem odmítaly podpořit sedmiletý rozpočet i fond kvůli novému pravidlu spojujícímu čerpání peněz s vládou práva. Obě země, s nimiž unijní orgány vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, se nakonec spokojily s ujišťujícím prohlášením summitu EU a své veto stáhly.

Poslanci dnes na základě dřívější předběžné dohody s unijními zeměmi schválili rozpočet, v němž bude na nové závazky vyhrazeno 164,3 miliard eur (4,3 bilionu korun) a na skutečně provedené platby 166,1 miliard eur.

EP proti původnímu návrhu Evropské komise prosadil posílení rozpočtových programů na podporu zaměstnanosti a hospodářského růstu, desítky milionů eur navíc půjdou i do programů digitalizace či ochrany přírody.

"Jsem rád, že jsme v těchto těžkých časech dosáhli rychlé shody," ocenil kompromis mezi parlamentem a členskými státy předseda rozpočtového výboru Johan van Overtveldt.

Zástupci EP a německého předsednictví unie se dnes po celonočním vyjednávání shodli i na podmínkách balíku grantů a půjček v celkové hodnotě 672,5 miliard eur (17,6 bilionů korun), které budou tvořit zásadní část mimořádného fondu obnovy spojeného se sedmiletým rozpočtem EU. Dohoda zaručuje, že by 13 procent peněz mohly země získat v rámci předfinancování již od poloviny příštího roku. Celkem 37 procent prostředků z fondu by země měly věnovat na podporu klimaticky odpovědných opatření, dalších 20 procent by mělo jít do digitalizace.

Největší část peněz z fondu by měly získat Itálie, Španělsko a Polsko, Česku by z něj mohlo připadnout až 182 miliard korun. O tom, kolik peněz nakonec země dostanou, bude rozhodovat EK na základě národních plánů obnovy.

Aby si komise na financování fondu mohla půjčit na finančních trzích, musí nejprve parlamenty členských zemí schválit zvýšení společných unijních výdajů, které má být financováno z nových poplatků a daní.

Témata:  Evropský parlament EU rozpočet

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2025 13:14

Víkendové počasí a dobré zprávy pro milovníky zimních radovánek

Do víkendu zbývají poslední hodiny, během nichž už mnozí lidé vyrazí za zimními radovánky na české hory. Meteorologové pro ně mají dobré zprávy. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační foto

Konec tranzitu plynu přes Ukrajinu: Co to znamená pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.