reklama

Řekla to dnes místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová, podle níž by unijní země neměly postupovat na vlastní pěst, jako to nedávnou novelou zákona zavazující internetové platformy ke spolupráci s policií učinilo Německo.

O společném postupu proti šíření nelegálních příspěvků či dezinformací dnes na první neformální videokonferenci organizované německým předsednictvím EU jednají s Jourovou ministři spravedlnosti členských zemí.

Podle nového německého zákona budou muset sociální sítě hlásit policii nenávistné komentáře, výhrůžky smrtí nebo nacistickou propagandu, a to včetně IP adresy počítače, kde příspěvek vznikl. Podle německé vlády to má usnadnit vypátrání autorů těchto nelegálních projevů.

Jourová před dnešním jednáním podotkla, že Německo úpravou reagovalo na nárůst antisemitismu a nenávisti vůči menšinám. Země EU by však podle ní měly postupovat jednotně a najít "celoevropské řešení".

"Rádi bychom, aby měly platformy větší odpovědnost a aby to, co se děje v jejich systémech, bylo transparentnější," prohlásila česká politička, do jejíž pravomoci v unijní exekutivě spadá boj proti dezinformacím.

Německý zákon může podle Jourové přinést EU poučení, avšak Brusel hodlá zároveň klást důraz na to, aby na prvním místě vždy byla svoboda projevu. V Německu přitom zákon, který už dříve stanovil pro sociální sítě povinnost do 24 hodin od nahlášení mazat zjevně protiprávní příspěvky, vyvolal kritiku liberální opozice. Podle ní by mohl právě svobodu projevu omezit.

Velké internetové platformy, jako je Google, Facebook či Twitter, už několik let s komisí spolupracují na odhalování dezinformací a odstraňování nenávistných příspěvků v rámci dobrovolného kodexu. Komise však chce zapracovat závazná pravidla do návrhu normy o digitálních službách, kterou se chystá připravit do konce letošního roku.

"Potřebujeme pravidla, která budou platit pro všechny, nejen pro ty, kteří se zavážou dobrovolně," řekla dnes Jourová.

reklama