Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU poskytne Ukrajině 500 milionů eur a podpoří její digitalizaci

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Evropská unie poskytne Ukrajině 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) na pomoc lidem, které vyhnala válka z jejich domovů, ale kteří zůstali v zemi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes na okraj jednání Asociační rady EU - Ukrajina podepsala dohodu o další finanční pomoci pro Kyjev s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Ukrajinské firmy a instituce se také budou nově moci ucházet o evropské peníze v oblasti digitalizace.

Celkově osmé zasedání rady, která hodnotí naplňování asociační dohody uzavřené přes odpor Ruska v roce 2017, bylo prvním od červnového udělení statusu kandidáta členství v evropském bloku Ukrajině.

"(Ruský prezident Vladimir) Putin chtěl okupovat, zničit a kolonizovat Ukrajinu. Ale místo toho ji tlačí blíže k Evropské unii," prohlásil po jednání šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dnešní jednání rady bylo prvním od únorového začátku války na Ukrajině a podle Borrella potvrdilo evropské směřování této země.

Šmyhal podotkl, že obyvatelé Ukrajiny dávají i během současné těžké doby najevo vůli patřit k demokratickým evropským zemím. Ukrajinská vláda se podle něj bude snažit o to, aby se přijímací proces do EU nevlekl dlouhá desetiletí.

Z Bruselu do Kyjeva si dnes ukrajinský premiér odvezl dohodu o poskytnutí půl miliardy eur, jež poslouží k podpoře bydlení a vzdělání lidí, kteří kvůli válce odešli ze svých domovů a hledají útočiště jinde na Ukrajině. Unie již od únorového začátku války poskytla Kyjevu několik miliard eur a v současnosti členské země vedou debatu o dalším financování okamžitých potřeb ukrajinského státního rozpočtu. Další 2,5 miliardy eur uvolnila sedmadvacítka na nákup zbraní a vojenského vybavení pro bránící se zemi.

Témata:  EU Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

17. září 2025 9:06

Dominik Duka odsloužil mši za Kirka. Přišla kritika, kardinál reaguje

Celým světem v minulém týdnu otřásla vražda aktivisty Charlieho Kirka. Zpráva rezonovala i v Česku, kde padlo rozhodnutí o konání zádušní mše. Sloužil ji kardinál Dominik Duka, akce se nicméně stala terčem kritiky. Podle Duky bylo důležité upozornit, že lidé se k sobě nemohou takhle chovat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Karel III. a Donald Trump

Experti: Britská královská rodina je pro Trumpa symbolem, po kterém touží od dětství

Při ceremoniálním přivítání Donalda Trumpa na jeho historicky druhé státní návštěvě Velké Británie je jasně vidět, jak moc ho přitahuje královský ceremoniál. Už v dětství, když mu bylo šest let, sledoval s matkou v New Yorku v televizi korunovaci královny Alžběty. Jeho matka, která se narodila ve Skotsku, byla tímto obřadem a vším, co s ním souviselo, doslova uchvácena.