Evropská unie se musí připravit na vážné narušení dodávek plynu z Ruska a členské země by měly aktualizovat své nouzové plány. Po jednání unijních ministrů energetiky to řekla eurokomisařka Kadri Simsonová, podle níž Evropská komise v červenci předloží plán, jak má evropský blok společně pravděpodobnému omezení čelit. Unijní země dnes podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely schválily povinné plnění plynových zásobníků, které by do listopadu měly být plné ze čtyř pětin.
Někteří unijní činitelé jsou přesvědčeni, že Rusko využije plánovanou údržbu plynovodu Nord Stream 1 pro trvalé odstavení EU od dodávek plynu. Moskva podle nich tento krok chystá jako odvetu za unijní sankce včetně částečného embarga na ruskou ropu.
"Udělali jsme spoustu důležité práce, abychom se na to připravili. Ale teď je čas zvýšit obrátky," řekla Simsonová novinářům s odkazem na očekávané "vážné narušení" dodávek.
Rusko již přestalo dodávat plyn do několika unijních států včetně Polska, Bulharska či Dánska, jinam objem dodávek omezuje. Některé země včetně Německa již vyhlásily mimořádná opatření, česká vláda schválila novelu energetického zákona, která umožní vyhlášení takzvaného předcházení stavu nouze v teplárenství.
Podle Simsonové je důležité přijímat koordinované kroky. Brusel v současnosti sepisuje plán společného tlumení dopadů náhlého nedostatku plynu, který chce předložit za několik týdnů. Komise kromě toho dojednává kontrakty na dodávky zkapalněného plynu se Spojenými státy či Norskem, které však ruský plyn nahradí jen zčásti.
Ministři dnes definitivně schválili normu zavádějící povinné plnění plynových zásobníků. Do letošního listopadu budou muset být plné nejméně z 80 procent, od příštího roku pak z 90 procent. Jednotlivé státy se v současnosti v přípravě na tento limit velmi liší - zatímco Polsko má zásobníky naplněny na 97 procent, Německo na 57 a Maďarsko na 39 procent. Česko má podle Síkelova vyjádření z minulého týdne plné dvě třetiny objemu zásobníků.
"Ubezpečil jsem kolegy ze všech členských zemí, že hlavní prioritou našeho předsednictví bude energetická bezpečnost," řekl Síkela, který na dnešním jednání přebral od francouzské kolegyně vedení ministerských zasedání na příštího půl roku. Mezi další témata, která chce Česko v energetické oblasti do konce roku řešit, jsou podle něj energetické úspory v budovách či zavádění vodíkové infrastruktury s přihlédnutím k využití biometanu a dalších bioplynů.
Témata: EU, zemní plyn
Související
19. dubna 2024 21:13
18. dubna 2024 12:54
18. dubna 2024 8:55
17. dubna 2024 9:59
12. dubna 2024 19:30
11. dubna 2024 21:47
