Absence Evropské unie v jednáních mezi Spojenými státy a Íránem není jen přehlédnutelným diplomatickým detailem, nýbrž symptomem hlubšího úpadku evropské strategické relevance. Namísto aktivního zapojení EU pouze sleduje, jak se rozhoduje o otázkách, které se jí bytostně týkají.
Tato nezúčastněnost je zvláště alarmující v kontextu dlouhodobé verbální konfrontace s Teheránem. Evropská unie často a hlasitě poukazuje na porušování lidských práv v Íránu či jeho destabilizační roli v regionu, ale tyto postoje zůstávají izolované od konkrétní akce. Unijní zahraniční politika se tak jeví jako mechanická a reaktivní, neschopná účinně prosazovat vlastní hodnoty a zájmy.
Zatímco Spojené státy mohou vést rozhovory s jistou mírou bezpečnostního odstupu, evropská infrastruktura, obyvatelstvo i politická stabilita jsou mnohem zranitelnější vůči důsledkům případné jaderné eskalace v Íránu. Přesto se EU ani nepokouší být přímým účastníkem rozhodovacího procesu, čímž se vzdává nejen vlivu, ale i základního práva hájit vlastní bezpečnostní priority.
Znepokojivé je také geopolitické směřování Íránu, který čím dál zřetelněji sbližuje své postoje s autoritářskými mocnostmi, jako je Rusko a Čína. Tyto státy sdílejí přesvědčení, že západní vliv je třeba oslabit, a neváhají používat jazyk otevřené konfrontace. Ignorovat tuto skutečnost znamená podceňovat nejen rizika budoucího ozbrojeného konfliktu, ale i hlubší tektonické posuny v globální rovnováze moci.
Současně nelze přehlížet širší kontext: Írán se geopoliticky profiluje jako spojenec mocností, které se netají nepřátelstvím vůči Západu. Evropa však tyto signály systematicky podceňuje, jako by jí chyběla schopnost strategické předvídavosti. Ignorování strukturálních změn v globálním uspořádání není jen chyba – je to hazard s vlastní bezpečností.
V posledních týdnech, zejména od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu, se čím dál více hovoří o nutnosti emancipace evropské zahraniční politiky. Přes veškeré proklamace ale EU zůstává v zásadních momentech závislá na rozhodnutí jiných.
Tato neschopnost převzít odpovědnost a definovat vlastní kurz ji činí zranitelnou a nespolehlivou nejen v očích partnerů, ale i vlastních občanů. Pokud se tento trend nezmění, hrozí, že Unie definitivně ztratí svou roli tvůrce dění a stane se pouhým svědkem rozhodnutí, která zásadně ovlivní její budoucnost.
Související
21. dubna 2025 14:31
7. dubna 2025 18:03
3. dubna 2025 9:02
2. dubna 2025 23:15
28. března 2025 10:18
20. března 2025 21:42
