Evropa plná obav. Je další uprchlická vlna nevyhnutelná?

Turecký ministr zahraničí Mevluta Çavuşoğlu pronesl ve vysílání turecké televizní stanice TGRT Haber, že Turecko uvažuje o odstoupení od migrační dohody, kterou uzavřelo s EU v období předešlé migrační krize, které Evropa čelila v letech 2015 a 2016. Dohoda měla pomoci tehdejší zoufalé situaci EU, kdy do ni dorazilo v krátkém časovém horizontu přes milion běženců ( z toho 860 000 přes Řecko).

Ankara tehdy zpřísnila hraniční kontroly a součástí dohody bylo také, že každý migrant, který se dostane do Řecka z Turecka, bude Turecku vrácen (pokud samozřejmě nebude spoňovat podmínky pro udělení azylu). Na oplátku měli dostat Turci z Bruselu finanční dotaci.  V plánu bylo také obnovit jednání o vstupu Turecka do Evropské unie a měl jim být umožněn bezvízový pohyb. Ani jedna z těchto věcí nebyla doposud vyřešena. Turecko stále není součásní EU a o bezvízovém styku si zatím mohou nechat jen zdát.

Nyní ale Turecko hrozí tím, že bude muset otevřít brány, protože neobdrželo žádnou pomoc ze strany Evropské unie. Momentální nápor syrských uprchlíků je pro ně neúnosný a domnívají se, že není fér, aby takovouto zátěž neslo Turecko na svých bedrech samo, uvádí agentura Reuters.

Jedním z možných řešení na odlehčení problému je zřízení bezpečnostní zóny v Sýrii pro návrat uprchlíků zpět do jejich země. Současně je v Turecku evidováno 3,65 milionu sysrkých uprchlíků. Milion z nich by měl být přemístěn právě do bezpečnostních zón.

Momentálně se Řecko potýká s vysokým nárůstem příchozích uprchlíků z Turecka. V porovnání s minulým rokem jejich počet stoupl až třikrát. Jedná se konkrétně o číslo 1570, které ještě v loňském roce bylo definováno počtem zhruba 479 osob. Momentálně je situace taková, že z Turecka do Řecka přejde týdně přibližně 300 migrantů, nedávno jich bylo ale pouze 60, dokazují údaje agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Jedním z důvodů popularizace migrace Syřanů z Turecka do Řecka a Evropy je nepříjemná politická situace, která panuje v Turecku. Mimo jiné se tamní uprchlíci setkávají často s negativním ohlasem ze strany Turků. Mají totiž dojem, že jim berou práci a zvyšují kriminalitu. "Pokud by byli ale nuceni Syřané odejít, drtivá většina (80%) by se rozhodlo pro riskantnější cestu do Evropy, než pro návrat do Sýrie," uvedla turecká ministryně pro rodinné a sociální záležitosti Semy Ramazanogluová.

Turecko má tak v rukou neskutečně silnou zbraň s názvem "masová migrace". Jsou si plně vědomi, že pokud otevřou brány a odstoupí z dříve ujednané dohody, bude mít Evropa obrovský problém. Navíc vědí, že současné evropské vlády nejsou ochotny ani schopny proti jejich zbrani bojovat. Tuto teorii šíří americká politoložka Kelly Greenhilová ve své knize s názvem „Zbraň masové migrace“.

"Pokud Evropská unie nepodpoří výstavbu bezpečnostních zón, otevře Turecko své brány a tím dostane Evropu do nepříjemné situace, kdy bude muset čelit obrovskému přílivu migrantů,"  uvedl prezident Recep Tayyip Erdogan. Vedení EU a především Německo v čele s kancléřkou Merkelovou, nemá zájem uprchlíky usměrňovat a bránit jim v dosažení jejich cíle za pomoci armády, nebo policie. Jak si s nimi tedy případně poradí?

Témata:  uprchlíci,  migrace,  EU