Evropská komise (EK) navrhla vytvořit mechanismus, který by v nadcházející zimě umožnil dočasně omezit velkoobchodní cenu plynu. Jde o součást dalšího souboru opatření, kterými chce unijní exekutiva bojovat proti energetické krizi. Nový plán stanovuje i principy pro společné nákupy plynu a uvolnil by miliardy eur z unijních fondů na pomoc firmám a domácnostem. Nezahrnuje ale dříve diskutované varianty cenového stropu.
Navrhovaný "mechanismus cenové korekce" by fungoval jako pojistka proti extrémním výkyvům na trhu. Umožňoval by v případě potřeby nastavit takzvaný dynamický cenový limit pro obchodování ve virtuálním uzlu Title Transfer Facility (TTF), který je pro ceny plynu v Evropské unii rozhodující. Dlouhodobější řešení EK vidí ve spuštění doplňkového cenového indexu, který by utvářel cenu zkapalněného zemního plynu (LNG) a lépe odrážel nové podmínky na unijním trhu.
Podrobnosti o fungování nástroje pro omezování ceny plynu zatím nejsou jasné. Komise jej dnes navrhuje pouze v principu, přičemž detaily chce vyjasnit až po případném souhlasu členských států EU. Vysoce postavený unijní zdroj dnes před novináři nechtěl spekulovat o cenové hranici, při které by mechanismus mohl být aplikován, a mluvil spíše o tlumení vysokých nárůstů. Komise doufá, že nástroj bude k dispozici do začátku zimy.
"Musíme zkrotit volatilitu a extrémní cenové skoky na hlavním evropském tržišti s plynem," řekla na tiskové konferenci předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V tomto směru navrhuje také požadavek, aby platformy pro obchod s takzvanými energetickými deriváty zavedly do konce ledna nové pojistky proti silným výkyvům v rámci denního obchodování.
Co se týče nového cenového indexu pro zkapalněný plyn, chce jej komise mít v provozu na jaře. Z dnešních vyjádření ale vyplývá, že společnosti obchodující s plynem jej nebudou nuceny využívat.
Dalšími pilíři nového plánu unijní exekutivy je snaha uvést do praxe společné nákupy plynu a rozšíření možností členských zemí ohledně podpory domácností a firem. Komise například navrhuje, aby při plnění zásobníků dodavatelé z celé EU společně poptávali množství plynu odpovídající alespoň 15 procentům kapacit. Na dobrovolné bázi by pak utvářeli "konsorcia" pro nákupy plynu.
Podle von der Leyenové má toto slučování poptávky na unijní úrovni širokou podporu mezi členskými státy. Snahou je při tom zabránit vývoji, který nastal v uplynulých měsících při plnění zásobníků. "Viděli jsme, jak se společnosti navzájem přeplácí a samy tak tlačily ceny nahoru," řekla šéfka EK.
Doplnila, že uvolnění unijních peněz na zmírňování dopadů krize se týká "zbytků" z rozpočtu na politiku soudržnosti v letech 2014 až 2020. Vlády by touto cestou mohly dostat k dispozici až téměř 40 miliard eur (984 miliard Kč). Komise kromě toho počítá s uvolněním pravidel pro podporu podniků, mimo jiné skrze prodloužení lhůty pro tyto intervence.
Do nového energetického plánu nakonec unijní exekutiva nezahrnula žádnou z razantnějších variant cenového stropu na plyn, po jakých v uplynulých týdnech volaly mnohé členské země. Ve shrnutí svých návrhů ale zmiňuje možnost dotování plynu používaného k výrobě elektřiny jako postup, který si zaslouží další úvahy. Podle komise je třeba najít uspokojivé odpovědi na některé otevřené otázky.
Von der Leyenová dnes vyjádřila přesvědčení, že navržené kroky si získají podporu unijních vlád. Leccos v tomto směru může naznačit už summit EU konaný ve čtvrtek a v pátek. Podrobnější diskuse o návrzích se pak očekává za týden na radě unijních ministrů zodpovědných za energetiku.
Témata: Evropská komise (EK), energetika, zemní plyn
Související
21. srpna 2024 21:31
19. srpna 2024 20:30
25. července 2024 11:28
18. července 2024 15:20
7. února 2024 18:49