Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropská komise schválila Česku režim odškodnění energeticky náročných firem

Evropská unie, ilustrační fotografie.
Evropská unie, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Evropská komise (EK) dnes České republice schválila režim částečného odškodnění energeticky náročných podniků za vyšší ceny elektřiny v objemu 1,4 miliardy eur (34,6 miliardy Kč). Komise uvedla, že opatření je v souladu s pravidly EU pro poskytování státní podpory.

Jde o odškodnění za vyšší ceny elektřiny, které firmám vznikly v důsledku nepřímých nákladů na emise v rámci systému EU pro obchodování s emisemi.

"Toto opatření ve výši 1,4 miliardy eur umožní, aby Česko ve svých energeticky náročných odvětvích snížilo riziko úniku uhlíku. Zároveň budou zachovány pobídky pro nákladově efektivní dekarbonizaci jeho hospodářství v souladu s cíli Zelené dohody a omezí se nepatřičná narušení hospodářské soutěže," uvedla místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová, která má na starosti hospodářskou soutěž.

Režim částečného odškodnění pokryje část vyšších cen elektřiny vyplývajících z dopadu cen uhlíku na náklady na výrobu elektřiny v letech 2021 až 2030. Cílem podpůrného opatření je snížit riziko „úniku uhlíku“, ke kterému dochází v případech, kdy podniky přesouvají výrobu do zemí mimo EU s méně ambiciózní politikou ochrany klimatu.

Hospodářská komora ČR rozhodnutí Evropské komise vítá. "Režim částečného odškodnění pomůže pokrýt část vyšších cen elektřiny vyplývajících z dopadu cen uhlíku na náklady na výrobu elektřiny v letech 2021 až 2030. Nicméně upozorňujeme, že se jedná o částečné kompenzace. Požadavky na další finanční zdroje na financování dekarbonizačních opatření nesmí být na základě tohoto rozhodnutí snižovány. Nyní je také nutné toto rozhodnutí komise odrazit alokací příslušných prostředků ze státního rozpočtu na tento účel," řekl ČTK mluvčí Miroslav Diro.

Notifikace podle ministerstva průmyslu a obchodu běžela od loňského roku. "Jsme rádi, že byla úspěšně dokončena a dává možnost české vládě využít tento nástroj pro podporu odvětví nejvíce ohrožených únikem uhlíku. Primárním gestorem legislativního předpisu je ministerstvo životního prostředí, nicméně ministerstvo průmyslu a obchodu tyto prostředky vyplácí a administruje. Notifikací tak došlo ke schválení jednoho z nástrojů, které MPO identifikovalo jako jednu z možností pro zabránění úniku uhlíku z ČR," uvedla pro ČTK Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPO. Nové pokyny podle ní vyžadují od podniků, kterým bude případně kompenzace poskytnuta, protiplnění formou realizace opatření na snižování energetické náročnosti a vyššího využívání obnovitelných zdrojů energie.

Odškodnění bude podle komise poskytnuto způsobilým podnikům prostřednictvím částečné náhrady nepřímých nákladů na emise vzniklých v předchozím roce. Konečná platba se uskuteční v roce 2031. Maximální výše podpory bude odpovídat 75 procentům vzniklých nepřímých nákladů na emise.

Podobný režim EK schválila také Španělsku. V jeho případě jde o 2,9 miliardy eur.

S emisemi se v EU obchoduje prostřednictvím systému ETS, což je hlavní nástroj pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

V současné době se cena emisních povolenek pohybuje nad 76 eury za tunu. Na maximu více než 98 eur se ocitla v únoru, na začátku pandemie covidu-19 zhruba před dvěma lety klesla až k 15 eurům za tunu.

Témata:  EU Evropská komise (EK) energetika

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.