Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hamás tvrdí, že v Pásmu Gazy už přišlo o život 25 tisíc lidí

Situace v Gaze po izraelských náletech
Situace v Gaze po izraelských náletech
Foto: unmultimedia.org

Od začátku října, kdy vypukla válka mezi Izraelem a militantním hnutím Hamás v Pásmu Gazy, přišlo o život nejméně 25 105 lidí, jak uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem. Podle téhož prohlášení bylo během této doby zraněno 62 681 lidí.

Izraelská armáda tvrdí, že počet obětí stoupá kvůli strategii Hamásu umisťovat svou vojenskou infrastrukturu a bojovníky do obytných oblastí nebo jejich okolí, čímž zneužívá palestinské civilisty jako lidské štíty. Hamás, který je v EU i USA označen za teroristickou organizaci, toto obvinění odmítá.

Konflikt vyprovokoval teroristický vpád z Pásma Gazy na jih Izraele, při kterém zemřelo přibližně 1140 lidí, většinou civilistů. Na hudebním festivalu Nova bylo zavražděno přes 260 lidí. Do Pásma Gazy unesli přibližně 250 rukojmí, stále nepropustili asi 130 z nich.

Izrael podnikl nejprve nálety a později i pozemní operaci v pásmu Gazy, aby Hamás zničil. Podle izraelské armády Hamás svou vojenskou infrastrukturu umisťuje do civilních objektů a palestinské civilisty zneužívá jako lidské štíty, Hamás to popírá.

V důsledku izraelské ofenzívy vyprovokované rozsáhlým útokem militantů palestinského radikálního hnutí Hamás a jiných ozbrojených skupin na jihu Izraele ze 7. října je většina z 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy vysídlena a množství budov, jakož i infrastruktura je v troskách. Boje se v poslední době zintenzivnily i přes tento týdenní příslib k omezení intenzity útoků.

WHO počátkem roku uvedla, že alespoň částečně v enklávě funguje 15 nemocnic. Humanitární organizace bojují již několik dní s nemožností doručení životně důležité pomoci na sever Pásma Gazy. Tuto situaci oznámil Úřad Organizace spojených národů pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) v nedávné zprávě.

Za dobu trvání války bylo podle izraelské armády zabito přes 9000 členů Hamásu, který na Izrael vypálil více než 11 tisíc raket. Údaje poskytnuté armádou také ukazují, že armáda zabila dva velitele brigády Hamásu a 19 velitelů praporů a další vysoké úředníky s ekvivalentní hodností. Podle údajů bylo také zabito více než 50 velitelů rot Hamásu a agentů s podobnou hodností.

Od začátku války bylo v Pásmu Gazy zasaženo asi 30 000 cílů, včetně více než 3400 míst Hamásu. V Libanonu bylo podle údajů armády zasaženo asi 750 pozic Hizballáhu. Armáda také tvrdí, že jednotka 504. ředitelství vojenské rozvědky vyslechla asi 2300 podezřelých Palestinců, z nichž někteří byli zatčeni a převezeni do Izraele k dalšímu výslechu.

Izraelské úřady zkontrolovaly na přechodech Nitzana a Kerem Shalom celkem 7 653 kamionů převážejících humanitární pomoc vstupující do pásma Gazy. Armáda uvádí, že kamiony přepravily celkem 137 920 tun pomoci.

Armáda také uskutečnila 79 000 telefonátů, shodila 7,2 milionu letáků, odeslala 13,7 milionu textových zpráv a 15 milionů nahraných hovorů Palestincům v Gaze s varováním o evakuaci. Od 7. října zatkli vojáci více než 2 650 hledaných Palestinců, včetně více než 1 300 napojených na Hamás.

Podle údajů armády bylo od začátku války povoláno celkem 295 000 záložníků. Z nich asi 45 000 slouží, přestože obdrželi výjimku z rezervní daně. Téměř 300 000 záložníků bylo ve službě v průměru 61 dní.

Muži tvoří 81 procent záložníků, zbylých 19 % žen. 115 000 rezervistů jsou otcové a asi 3 000 jsou matky. Polovina záložníků je ve věku 20-29 let, přičemž 31 % je ve věku 30-39 let. Dalších 13 % je ve věku 40-49 let, 5 % ve věku 50-59 let a 1 % ve věku 60-69 let. Od 7. října pak bylo zabito celkem 522 vojáků, záložníků a místních bezpečnostních důstojníků a dalších 2536 bylo zraněno. Z toho 188 padlo a 1113 bylo zraněno během pozemní ofenzívy v Gaze.

Témata:  Gaza (palestinské město v Pásmu Gazy) HAMÁS

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.