Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Historické slyšení o klimatu začalo. O počasí se rozhoduje už i v Haagu

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu
Foto: Pixabay

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) zahájil historické slyšení o klimatických změnách, které má přinést právní jasno o povinnostech států v boji proti klimatické krizi a podpoře zranitelných zemí postižených jejími devastujícími dopady.

Tato slyšení, jež potrvají do 13. prosince, jsou výsledkem letitých snah ostrovních států a jejich apelů na OSN, která v loňském roce požádala ICJ o poradní stanovisko k tomuto klíčovému tématu. Uvedl to server The Guardian.

Vanuatu, malý tichomořský stát, bude první zemí, která předloží své argumenty. Případ získal globální podporu a zapojilo se do něj více než 100 zemí a organizací. I když stanoviska ICJ nejsou právně závazná, nesou velkou právní a politickou váhu a mohou definovat mezinárodní přístup k ochraně životního prostředí.

Začátky této iniciativy sahají do roku 2019, kdy studenti z Pacifiku přišli s myšlenkou přivést otázku klimatických změn před ICJ. „Klimatická změna pro nás není vzdálenou hrozbou, ale realitou, která přetváří naše životy,“ uvedl Vishal Prasad, ředitel skupiny Pacific Islands Students Fighting Climate Change, která hrála klíčovou roli v přivedení tohoto případu před ICJ. „Naše ostrovy jsou ohroženy, naše komunity čelí změnám, jaké předchozí generace neznaly.“

Tichomořské národy dlouhodobě upozorňují na nedostatečná opatření přijatá na klimatických summitech, jako byl nedávný Cop29, kde byl schválen plán poskytování 300 miliard dolarů ročně na klimatické financování do roku 2035. Aktivisté však tento závazek označují za „prázdné gesto“, které nereflektuje rozsah krize. Papua-Nová Guinea dokonce tento summit opustila a označila ho za „naprostou ztrátu času“.

Dylan Kava, regionální koordinátor sítě Pacific Island Climate Action, zdůraznil, že pro obyvatele Tichomoří každá desetina stupně oteplení znamená reálné ztráty. „Naše domovy mizí pod hladinou moře, naše úroda je ničená slanou vodou a naše kultury čelí riziku vyhynutí,“ uvedl Kava a dodal, že tichomořské státy musí čelit rostoucím nákladům na přizpůsobení a obnovu s omezenými zdroji.

Papua-Nová Guinea, která přednese svůj příspěvek 6. prosince, bude v rámci slyšení zdůrazňovat výzvy, kterým čelí tichomořské ostrovy kvůli stoupajícím hladinám moří a měnícím se povětrnostním vzorcům. Ministr spravedlnosti a generální prokurátor Pila Niningi uvedl, že stanovisko ICJ by mohlo objasnit právní povinnosti států při boji s klimatickými změnami, včetně závazků vyplývajících z lidskoprávních a environmentálních dohod.

Poradní stanovisko ICJ, které bude vydáno v roce 2025, by mohlo poskytnout klíčové vodítko pro mezinárodní společenství a stanovit právní odpovědnost států za ochranu životního prostředí. Pro tichomořské státy však toto slyšení představuje nejen právní otázku, ale především boj o přežití jejich domovů a kultur. 

Témata:  Mezinárodní soudní dvůr v Haagu klimatická změna

Související

Aktuálně se děje

30. března 2025 17:21

Zvládla by se Evropa postavit Rusku? Nová analýza ukazuje sílu obou stran

Evropa nemůže ruskou hrozbu podceňovat, ale měla by si uvědomit svou reálnou sílu. Podle analýzy německého magazínu Der Spiegel disponují evropské členské státy NATO dostatkem zbraní i vojáků, aby mohly čelit Rusko. Největší neznámou je bojová připravenost. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Marine Le Pen

Le Penová si u soudu vyslechla trest: Čtyři roky vězení, milionové pokuty, konec kanditatury

V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.