Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Italský premiér vyzval ke zrušení principu jednomyslnosti při rozhodování EU

Evropská unie, ilustrační fotografie.
Evropská unie, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Evropská unie čelí výzvám, které vyžadují její strukturální změny. Především by měla odstranit princip jednomyslnosti při svém rozhodování. V projevu v Evropském parlamentu to dnes řekl italský premiér Mario Draghi.

"Musíme překonat princip jednomyslného hlasování," uvedl Draghi v projevu před europoslanci s tím, že tento krok by zlepšil fungování unijních institucí. Nutné je to podle něj v souvislosti s válkou na Ukrajině a následnou energetickou krizí. Evropa jednající a rozhodující rychle je důvěryhodnější v očích světa, dodal Draghi, který býval šéfem Evropské centrální banky (ECB). Právo veta členských států při unijním rozhodování podle něj tuto důvěryhodnost snižuje.

Zefektivnění rozhodování v EU by se podle Draghiho mělo promítnout nejprve v politice rozšíření. Uvedl, že podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie, a je také pro okamžité zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, a rovněž pro integraci dalších zemí západního Balkánu do EU.

EU by nadto měla věnovat větší pozornost oblasti Středomoří, které podle Draghiho může v době nejistých dodávek energií z Ruska sehrát klíčovou roli v energetické politice bloku. Itálie a další jihoevropské země by měly podle italského premiéra odebírat energie z Afriky a Blízkého východu, a stát se tak jakýmisi energetickými mosty mezi evropským jihem a severem.

Témata:  EU,  Itálie

Aktuálně se děje

26. září 2026 4:00

Nejnovější předpověď počasí. Babí léto nebude krátké

Babí léto má v Česku začít již během tohoto víkendu, ale důležitá je především informace, že jen tak neskončí. Podle nejnovější předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by mělo pokračovat až do prvního říjnového víkendu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.