reklama

Izrael v roce 1981 obsazenou část výšin anektoval, což ale OSN a mnoho zemí považuje za neplatné.

Bennett dnes předsedal vládní schůzi, jež se konala mimořádně v kibucu Mevo Hama na Golanech. Řekl, že si plán rozšíření osadnické populace vyžádá miliardu šekelů (sedm miliard korun), rozvoj infrastruktury, výstavbu bytů a vytvoření pracovních míst. Plán musí ještě schválit ministři.

Sýrie a Izrael jsou technicky ve válečném stavu a Golanské výšiny jsou pro oba státy významným strategickým územím. Zvedají se nad izraelskou Galileou, jsou významným zdrojem vody a východištěm tras do Damašku.

Minulý americký prezident Donald Trump v roce 2019 uznal svrchovanost Izraele nad částí Golan a bývalý izraelský premiér Benjamin Natanjahu pak po Trumpovi pojmenoval jednu z osad na Golanech. Trump se svou politikou odklonil od dosavadní praxe Washingtonu, který budování osad na okupovaných územích dosud neschvaloval. Sýrie považuje usídlování Izraelců na Golanech za ohrožení své svrchovanosti.

"Je samozřejmé, že jsou Golanské výšiny izraelské," řekl dnes Bennett s poukazem na význam Trumpova rozhodnutí a na to, že jeho nástupce Joe Biden "nehodlá tuto politiku měnit".

Nynější americký ministr zahraničí Antony Blinken v únoru řekl, že jsou Golany "velmi důležité pro bezpečnost Izraele", ale že "otázky legality jsou jiného druhu".

"Toto je naše chvíle, chvíle Golanských výšin. Po dlouhých letech nečinnosti s ohledem na rozsah osad je dnes naším cílem je zdvojnásobit," řekl Bennett.

Spojenci jsou podle něj k izraelským plánům s Golanami vstřícnější nyní také kvůli dlouhé válce v Sýrii. Izrael delší dobu tvrdí, že si musí udržet kontrolu nad Golanami, aby si zajistil ochranu před Íránem a jeho spojenci působícími v Sýrii.

Bennett musel z vládní schůze odejít předčasně, protože dostal zprávu, že jeho dcera má pozitivní test na koronavirus. Uchýlil se domů do izolace, i když měl první rychlý test negativní. Jeho čtrnáctiletá dcera má za sebou očkování.