Kišidovo oznámení, podle nějž chce japonská vláda rovněž zvážit prodloužení životnosti stávajících jaderných reaktorů, ukazuje, jak ukrajinská krize a rostoucí ceny energií mění názory veřejnosti i politiků ve prospěch jaderné energetiky, podotýká Reuters.

Zemětřesení následované cunami způsobilo v březnu 2011 ve Fukušimě největší nukleární katastrofu od havárie ukrajinské jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986. Po neštěstí, které bylo provázeno rozsáhlým únikem radiace, byl zastaven provoz všech japonských jaderných elektráren kvůli bezpečnostním prověrkám.

Japonští vládní úředníci se dnes sešli, aby vypracovali plán takzvané zelené transformace, jejímž cílem jsou změny třetí největší světové ekonomiky, aby splňovala ekologické cíle. Jaderná energetika, která byla po havárii ve Fukušimě japonskou veřejností odmítána, by se podle názoru některých členů vlády nyní měla stát součástí této transformace.

Zpřísněné bezpečnostní požadavky v současnosti splňuje v Japonsku 17 jaderných reaktorů, z nichž deset bylo již restartováno. Podle premiéra Kišidy udělá Japonsko maximum pro to, aby bylo do sítě zapojeno i dalších sedm. Japonská vláda již minulý měsíc vyjádřila naději, že bude moci včas restartovat více jaderných reaktorů, aby předešla možnému nedostatku elektřiny v zimních měsících.

Premiér Kišida dnes prohlásil, že vláda se bude rovněž zabývat možností prodloužení životnosti existujících reaktorů. Podle japonských médií by se takové prodloužení dalo mimo jiné zdůvodnit dobou, kdy zůstávaly reaktory odpojeny. V případě některých elektráren se jednalo o několik let.