Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Je otevření hranic rizikem? WHO vydala doporučení, téma je ožehavé v Česku

Kvůli koronaviru se na státní hranice vrátily kontroly
Kvůli koronaviru se na státní hranice vrátily kontroly
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Pokud se některé evropské země rozhodnou v létě otevřít své hranice pro turisty, měly by tak činit postupně a splnit přitom řadu přísných kritérií. Na dotaz ČTK to na dnešní on-line tiskové konferenci řekl šéf regionální pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge. Jedním z hlavních kritérií je podle něj mít epidemii covid-19 pod kontrolou. Kluge na konferenci rovněž vyzval k větším investicím do zařízení, která pečují o seniory.

Český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch minulý týden uvedl, že čeští turisté by v letní sezóně mohli do vybraných zemí s nízkým rizikem koronavirové nákazy. Česko o tom podle něj jedná s Chorvatskem a Slovenskem. Rakouský kancléř Sebastian Kurz v úterý oznámil, že jeho vláda vyjednává o otevření hranic pro turisty s Německem a Českem. Obě země jsou totiž podle Kurze stejně úspěšné v boji s koronavirem jako Rakousko.

Šéfa evropské pobočky WHO Kluge dnes prohlásil, že nyní je příliš brzy na to, aby bylo možné říci, co léto přinese. Jakékoli uvolňování opatření na hranicích by ale mělo být postupné.

Země, které se rozhodnout otevřít turistům ze sousedních států, by podle Klugeho měly splnit řadu přísných kritérií. Měly by mít důkazy, že epidemie je pod kontrolou, měly by mít volnou kapacitu v nemocnicích, aby zvládly případný nárůst počtu nakažených, či velmi dobře informovat občany. Zajištěné by měly být také hygienické podmínky a dodržování odstupu mezi lidmi. Důležité je rovněž to, aby takové země byly schopné vypořádat se s případy nákazy u lidí přijíždějících z ciziny. "Skutečně tu není místo pro přílišné sebeuspokojení," zdůraznil představitel WHO.

Přílišné uspokojení z dosažených pokroků je podle Klugeho už nyní "naším nejhorším nepřítelem". "Nesmíme sami sobě dovolit, abychom věřili, že jsme v bezpečí," zdůraznil. Jakékoli zmírnění opatření přijatých v boji s koronavirem je podle něj nutné dobře promyslet. Už nyní je totiž podle šéfa evropské pobočky WHO jasné, že Evropu čeká druhá vlna epidemie. Důležité ale je, aby se státy v období mezi vlnami připravovaly "na nejhorší scénáře".

Kluge zdůraznil, že téměř 50 procent všech případů onemocnění covid-19 připadá na evropský region, do kterého WHO počítá i Turecko, Rusko a středoasijské státy. Podle něj se situace sice začíná zlepšovat ve Španělsku, alarmující je ale nárůst počtu případů ve východní části regionu: v Rusku, Turecku, na Ukrajině, v Uzbekistánu či Bělorusku.

Až polovina všech lidí v Evropě, jejichž úmrtí je spojované s koronavirem, zemřelo podle šéfa pobočky WHO v domech s pečovatelskou službou či v domovech důchodců. "To je nepředstavitelná lidská tragédie," řekl. Zároveň zdůraznil, že mnoho klientů těchto sociálních zařízení má velkou šanci na uzdravení z covid-19, pokud dostanou dobrou péči. "Naší povinností je nenechat nikoho na holičkách," řekl.

"Napříč evropských regionem ale byla dlouhodobá péče notoricky zanedbávána," zdůraznil Kluge. Do budoucna by se podle něj země měly soustředit na investice do těchto zařízení, jejichž zaměstnanci jsou nyní přepracovaní a finančně podhodnocení.

Témata:  WHO hranice Česká republika koronavirus (coronavirus) COVID-19

Aktuálně se děje

18. září 2026 19:04

Monika Bagárová otevřeně promluvila o nepříjemném chronickém onemocnění

Zpěvačka Monika Bagárová se delší dobu potýkala s problémy při snaze o redukci váhy v problematických partiích. Přestože poctivě dodržovala zdravou životosprávu a pravidelně cvičila, výsledky v určitých oblastech těla přicházely jen stěží. Nakonec se ukázalo, že za neúspěšným hubnutím nestojí špatné návyky, ale chronické onemocnění podkožní tukové tkáně. Dvaatřicetiletá interpretka po odborném vyšetření zjistila, že trpí zdravotním stavem zvaným lipedém.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační foto

Vědci poprvé po sto letech objevili zcela nový druh kočky. Vypadá jako kapesní tygr

V bolivijském mlžném lese Yungas byl identifikován nový druh malé divoké kočky, což představuje významný milník v zoologii. Jde o vůbec první případ za více než jedno století, kdy byl formálně pojmenován a popsán zcela nový žijící druh kočkovité šelmy. Místní komunity toto zvíře dlouho nazývaly tilcayo a vědci se rozhodli toto označení ponechat i v jeho oficiálním vědeckém názvu Leopardus tilcayo. Objev potvrzuje, že jihoamerické horské lesy stále ukrývají dosud neznámá zvířata.