Jednotky NATO se začaly stahovat z Afghánistánu, oznámil mluvčí aliance

Aliance v polovině dubna oznámila, že se z Afghánistánu začne stahovat od 1. května, tedy od stejného data jako americké jednotky. V rámci mise NATO působí v Afghánistánu také čeští vojáci.

"Stahování začalo. Jedná se o spořádaný, koordinovaný a uvážený proces. Absolutní prioritou je bezpečí našich jednotek v každé fázi a přijmeme veškerá opatření k zajištění bezpečí našich lidí," uvedl podle agentury mluvčí. "Jakýkoliv útok Tálibánu během stahování vyvolá ráznou odezvu. Předpokládáme, že stažení dokončíme za několik měsíců," dodal.

Bílý dům dnes rovněž uvedl, že začalo stahování amerických vojáků a jejich vybavení ze země, čímž potvrdil víkendové vyjádření několika amerických generálů.

NATO oznámilo záměr stáhnout svoje vojáky v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena ukončit přítomnost amerických vojsk v Afghánistánu do 11. září, tedy do 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž USA invazi do země původně zahájily.

Ministři obrany a zahraničí aliančních zemí se v dubnu shodli, že odchod vojsk zahájí 1. května. USA se původně zavázaly v mírové smlouvě s povstaleckým hnutím Tálibán zemi do začátku května zcela opustit, Biden nicméně tento termín domluvený za jeho předchůdce Donalda Trumpa o několik měsíců posunul, proti čemuž se hnutí ohradilo. Spojené státy nicméně na Tálibán opakovaně naléhají, aby dodržel svou část dohody, podle níž nesmí území Afghánistánu sloužit jako základna pro jakékoliv útoky vůči USA či jejich spojencům.

Podle AFP je nyní v Afghánistánu asi 9.500 zahraničních vojáků z 36 zemí, které jsou členy NATO nebo jejich spojenci. Podle vyjádření mluvčí generálního štábu ČR Magdaleny Dvořákové z poloviny dubna má česká armáda v Afghánistánu asi 60 svých příslušníků.

Kábul dnes navštívil Heiko Maas, ministr zahraničí Německa, které má v zemi asi 1300 vojáků, nejvíce po Spojených státech. Prohlásil přitom, že zahraniční finanční pomoc Afghánistánu se bude do budoucna odvíjet od dodržování demokratických standardů tamní vládou. "Tálibán také ví, že tato země, která tolik trpěla v posledních dekádách válkami, je finančně těžce závislá na zahraniční pomoci," řekl Mass. "Mezinárodní pomoc nebude proudit, pokud se Tálibán zbaví všech práv a demokratických standardů, které se v této zemi ustanovily," dodal.

Německo již dříve oznámilo, že chce svoje jednotky stáhnout do začátku července.

Součástí dohody USA a Tálibánu je rovněž předpoklad uzavření mírové dohody mezi povstalci a afghánskou vládou. Obě strany začaly jednat loni v Kataru. Spojené státy se snažily prosadit uspořádání dubnového mírového summitu v Turecku, ten byl však nakonec odložen, protože se Tálibán odmítl zúčastnit. Náhradní datum zatím stanoveno nebylo.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  Afghanistán