Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kdy skončí válka na Ukrajině? Trump údajně stanovil přesné datum

Ukrajinci brání svou zem před ruskými invazními vojsky.
Ukrajinci brání svou zem před ruskými invazními vojsky.
Foto: FREE Photo Ratynskiy Vyacheslav / UNIAN

Ukrajinský zpravodajský portál Strana.ua zveřejnil 26. ledna údajný plán administrativy Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině během 100 dní. Tento dokument, jehož autenticitu nelze podle webu Meduza ověřit, popisuje časový harmonogram a podmínky potenciální mírové dohody. Současně turecký novinář Abdulkadir Selvi v deníku Hurriyet informoval, že jednání mezi Ukrajinou a Ruskem by mohla začít v dubnu nebo květnu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem jako možným mediátorem.

Podle Strana.ua obsahuje plán následující kroky:

Konec ledna–začátek února: Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, po němž budou jednání buď pozastavena, nebo pokračovat.

Únor–březen: Setkání mezi Trumpem, Zelenským a Putinem, buď společně, nebo odděleně.
20. dubna: Oznámení příměří a stažení ukrajinských sil z Kurské oblasti.

Konec dubna: Zahájení mezinárodní mírové konference, jejímž cílem bude formální ukončení války a výměna zajatců na principu „všichni za všechny“.

Do 9. května: Mezinárodní konference deklaruje konec války.

Ukrajinská strana však autenticitu plánu odmítá. Vedoucí kanceláře prezidenta Andrij Jermak označil zprávu za dezinformaci, která podle něj vyhovuje ruským zájmům.

Turecký novinář Abdulkadir Selvi se domnívá, že mírová jednání mohou začít v dubnu nebo květnu, přičemž Erdoğan by mohl sehrát klíčovou roli jako prostředník díky svým kontaktům s oběma stranami. Podle Selviho je v současnosti připravována „cestovní mapa“, na jejímž základě budou vyhlášena příměří a přehodnoceny sankce proti Rusku. Rozhodnutí ohledně okupovaných území se však neočekává v blízké době.

Hlava ukrajinského Centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko varoval, že zahraniční zprávy s daty o konci války a začátku jednání neodrážejí realitu. Zmínil také, že mediální spekulace o termínech míru často jen zvyšují falešné naděje.

Ve stejném duchu hovořil Kyrylo Budanov, šéf ukrajinské vojenské rozvědky, který během uzavřeného jednání v Nejvyšší radě varoval, že pokud nebudou seriózní jednání zahájena do léta, může se Ukrajina ocitnout ve velmi kritické situaci.

Podle průzkumu veřejného mínění, který zveřejnila Ukrajinská pravda, více než polovina Ukrajinců (50,6 %) podporuje okamžité příměří a zahájení jednání. Menší část respondentů (19,5 %) preferuje zmrazení konfliktu na současné frontové linii, zatímco 14,7 % trvá na pokračování války až do obnovení hranic z roku 1991.

Evropská unie rovněž zintenzivňuje své úsilí. Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo o mimořádné debatě o Ukrajině, aby definovalo roli Evropy v budoucích mírových rozhovorech.

I když se zprávy o Trumpově mírovém plánu a potenciálním tureckém zprostředkování objevují v různých médiích, ukrajinská vláda zůstává skeptická. Jak ukazuje současný stav veřejného mínění i geopolitických hrátek, cesta k ukončení války bude pravděpodobně delší a komplikovanější, než naznačují spekulace o rychlých mírových dohodách.

Témata:  válka na Ukrajině Donald Trump

Související

Aktuálně se děje

13. března 2025 13:44

Nic nebude. Felix Slováček prozradil, co mu řekla Dáda Patrasová

Turbulentním obdobím si v posledních týdnech prochází manželství Felixe Slováčka a Dagmar Patrasové. Napětí mezi nimi mělo v uplynulých dnech polevit v souvislosti se zdravotními potížemi jejich dcery. Jenže brzy může být zase všechno jinak. Slováček se totiž neudržel a něco zajímavého prozradil. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Sýrie, ilustrační foto

Analýza

Brutální sektářské násilí v Sýrii otevřelo prostor pro Rusko a USA, zatímco aš-Šár upevňuje moc a formuje nový režim

Brutální sektářské násilí otřásající Sýrií se paradoxně stalo katalyzátorem nečekaného příměří mezi kurdskými silami a novou vládou vedenou Ahmadem Husajnem aš-Šárem. Chaos a krveprolití, které zasáhly pobřeží Středozemního moře, vytvořily politický prostor pro nové dohody – a této příležitosti se chopily nejen místní frakce, ale i globální mocnosti. Rusko a Spojené státy okamžitě zareagovaly a za zavřenými dveřmi v Radě bezpečnosti OSN zahájily jednání o budoucnosti Sýrie.