Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kuleba o vývoji válečných cílů: Ukrajina pomýšlí na osvobození celé země

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.
Foto: mil.in.ua

Ukrajina během války s Ruskem změnila své válečné cíle: zatímco dříve by za vítězství pokládala zatlačení ruských vojsk zpět do pozic před útokem z 24. února, nyní - pokud zvítězí v bitvě o Donbas - bude dost silná, aby si kladla za cíl osvobození celé země. Uvedl to ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru zveřejněném listem Financial Times.

"V prvních měsících války pro nás vítězství vypadalo jako stažení ruských sil na pozice, které obsadily před 24. únorem, a zaplacení způsobených škod," řekl Kuleba. "Nyní, pokud budeme dostatečně silní na vojenské frontě a vyhrajeme bitvu o Donbas, která bude klíčová pro další vývoj, tak samozřejmě vítězství v této válce bude pro nás znamenat osvobození ostatních našich území," dodal.

Pouze porážka Ruska podle Kuleby umožní Ukrajině znovu otevřít své černomořské přístavy a oživit svou exportní ekonomiku.

Pokud Kyjev dostane "ještě větší vojenskou podporu, budeme je (Rusy) moci vytlačit zpět z Chersonské oblasti (na jihu Ukrajiny), abychom porazili Černomořskou flotilu a odblokovali plavbu", uvedl.

Ministr ale připustil, že takové vítězství by si mohlo vyžádal příliš velké krveprolití a že Ukrajina možná nakonec bude muset přistoupit na kompromisní urovnání. V takovém případě by chtěl Kyjev vyjednávat "s co možná nejsilnějšími kartami".

Kuleba poskytl rozhovor jen několik hodin po každoroční přehlídce ke Dni vítězství na moskevském Rudém náměstí, během níž v pondělí ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo své odhodlání porazit Ukrajinu, i když neoznámil plnou mobilizaci ani formálně Ukrajině nevyhlásil válku.

To, že Putin slovně nevyostřil situaci, podle Kuleby nijak nemění situaci na bojišti, kde se "to nejhorší už stalo". Ministr zdůraznil, že porážka Ruska vyžaduje, aby ukrajinští spojenci zastavili ruskou válečnou mašinérii tím, že ji zbaví příjmů z ropy a plynu. Záhodno je také zlepšit načasování a udržitelnost dodávek vojenské pomoci: "Pokud bitva zuří dnes, ale houfnice a drony dorazí zítra, tak to nebude fungovat," poznamenal.

To, že Ukrajina odolala na počátku invaze, kdy odrazila ruský pokus o dobytí Kyjeva, a že prokázala, že si zaslouží důvěru západních dodavatelů protitankových a protileteckých zbraní, změnilo z pohledu Západu situaci. Ukrajina v bitvě o Donbas podle Kuleby potřebuje houfnice, které již byly dodány, a také raketomety, na které dosud čeká. Dala by přednost novým americkým raketometům před sovětskými zbraněmi, pocházejícími ze skladů vyřazené výzbroje.

Ministr věří, že spojenci budou Ukrajinu podporovat po celou dobu, a to i při vytlačení Ruska z Donbasu a z Krymu, protože to byla agrese Moskvy, která dala Západu nový smysl. Ještě před čtvrt rokem "demokracie byla v úpadku a autoritářské režimy na vzestupu", než ukrajinský odpor "vrátil Spojené státy a Evropskou unii zpět k sobě", upozornil.

Za nejdůležitější Kuleba pokládá, aby Ukrajina získala postavení kandidáta členství v EU. Pokud se tak nestane, Ukrajinci se budou cítit oklamáni, a to jen tak nespolknou. "Ukrajina je jediným místem v Evropě, kde lidé umírají za hodnoty, na kterých je EU založena. Myslím, že by se to mělo respektovat," řekl.

Témata:  Dmytro Kuleba válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.