Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kvůli šíření opičích neštovic se příští týden sejde krizový výbor WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO)
Světová zdravotnická organizace (WHO)
Foto: Reprofoto ČT

Světová zdravotnická organizace (WHO) na příští čtvrtek svolala zasedání krizového výboru, aby vyhodnotil, zda opičí neštovice představují ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Informují o tom agentury. Jde o nejvyšší stupeň varování, jaký WHO používá, a v současnosti platí pro covid-19 a dětskou obrnu.

WHO uvedla, že za letošek je zatím 1600 potvrzených případů opičích neštovic, a 1500 případů, kdy existuje podezření na nákazu. Nemoc se vyskytla ve 39 zemích, včetně těch, kde se běžně nevyskytuje. Týká se to Severní Ameriky, západní Evropy, ale třeba i České republiky. Generální tajemník WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že virus se ve srovnání s výskyty z minulosti chová "neobvykle", zasaženo je více zemí a je potřeba mezinárodní koordinace. "Nechceme čekat, až se situace vymkne kontrole," řekl krizový ředitel WHO pro Afriku Ibrahima Socé Fall.

Onemocnění má ve většině případů lehký průběh, projevuje se horečkou a hnisavými pupínky na kůži. Přenáší se blízkým kontaktem mezi lidmi nebo například při sdílení oblečení nebo ložního prádla.

Opičí neštovice byly poprvé zaznamenány v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a donedávna se vyskytovaly hlavně v částech střední a západní Afriky.

Evropská komise dnes oznámila, že z unijního rozpočtu koupí 110.000 dávek vakcíny proti opičím neštovicím, které budou k dispozici členským zemím sedmadvacítky, Norsku a Islandu.

Témata:  WHO opičí neštovice

Související

Aktuálně se děje

5. června 2026 13:10

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Zatmění Slunce, ilustrační fotografie.

Zatmění Slunce se blíží. Vše, co o něm potřebujete vědět

Letos 12. srpna nastane úplné zatmění Slunce, které po více než dvou letech nabídne jedinečnou nebeskou podívanou. Tento úkaz se objevuje ve chvíli, kdy Měsíc projde mezi Sluncem a Zemí, čímž na naši planetu vrhne stín a v určitých oblastech světa kompletně zablokuje sluneční svit. Úplné zatmění, při němž obloha na moment zcela ztmavne, budou moci sledovat pozorovatelé v částech Grónska, na Islandu, v severním Španělsku a v severovýchodním Portugalsku. Obyvatelé ostatních částí Evropy, Afriky a Severní Ameriky pak uvidí zatmění částečné, kdy Měsíc zakryje pouze část slunečního disku.