Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kyjev, Finsko a Pobaltí se ohradily vůči Macronovým výrokům o zárukách pro Rusko

Mychajlo Podoljak, poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta
Mychajlo Podoljak, poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta
Foto: FREE Photo UNIAN

Představitelé Ukrajiny, Finska a Baltských států dnes kritizovali výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v rozhovoru s francouzskou televizí TF1 naznačil, že v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině bude potřeba dát Rusku bezpečnostní záruky. Podle Kyjeva či Pobaltí je to ale Moskva, kdo by se měl po ukončení invaze zaručit Evropě. Napsal to list Financial Times (FT).

Macron řekl, že Západ by měl předem zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně NATO, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne vrátit k jednání o míru na Ukrajině. "Jedním ze základních bodů, kterými se musíme zabývat, je - jak Putin vždy říkal - strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také rozmístěním raket, které by mohly ohrozit Rusko," řekl Macron v rozhovoru po jednání americkým prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu.

Jeho výroky v Kyjevě vyvolaly silnou odezvu. "Někdo chce poskytnout bezpečnostní záruky teroristickému a vražednému státu?" tázal se na twitteru šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak uvedl, že svět místo toho potřebuje bezpečnostní záruky od Ruska, které by mělo být pohnáno k odpovědnosti. "Civilizovaný svět potřebuje 'bezpečnostní záruky' před barbarskými záměry postputinovského Ruska," napsal na sociálních sítích.

Kyjev, který sám usiluje o poválečné bezpečnostní záruky od západních států, odmítl jakékoli návrhy, že by měl být Putin po konfliktu odměněn ústupky, vzhledem k tomu, že agresorem je Rusko, uvedl FT.

Macron podle listu již dříve čelil kritice, že vůči Moskvě není dostatečně tvrdý poté, co například prohlásil, že Západ "by neměl ponižovat Rusko" kvůli válce, protože i po skončení konfliktu bude stále jeho sousedem.

Bývalý premiér Finska, které v důsledku ruské invaze na Ukrajinu požádalo o členství v NATO, Alexander Stubb, uvedl, že s Macronem zásadně nesouhlasí. "Jediné bezpečnostní záruky, na které bychom se měli zaměřit, jsou v zásadě neruské," napsal na twitteru. "Rusko musí nejprve zaručit, že nebude útočit na ostatní. Teprve pak můžeme začít diskutovat o (evropské bezpečnosti)," dodal.

"Myšlenka, že ruskou invazi na Ukrajinu lze ukončit tím, že Západ poskytne Rusku bezpečnostní záruky, se dostává do pasti Putinova narativu, že Západ a Ukrajina jsou za tuto válku zodpovědné a Rusko je (nevinnou) obětí," řekl FT lotyšský ministr obrany Artis Pabriks.

Macronovy komentáře také podle deníku zdánlivě dávají za pravdu Putinovu tvrzení, že NATO se "rozšířilo" směrem k ruským hranicím tím, že přijalo bývalé sovětské státy, a že to byl legitimní důvod pro invazi.

Aliance toto tvrzení důrazně popřela a zároveň pravidelně opakuje svou politiku "otevřených dveří", podle níž se každý stát může rozhodnout požádat o vstup bez ohledu na svou zeměpisnou polohu. Moskva nemá právo žadatele vetovat.

"Řekněme si jasně, co jsme viděli na Ukrajině. Rusko nebylo vyprovokováno. Rusko nebylo ohroženo," řekl v sobotu americký ministr obrany Lloyd Austin. "Putinova válka není důsledkem rozšiřování NATO. Je příčinou expanze NATO," dodal.

V době, kdy válka vstupuje do desátého měsíce, západní představitelé uvedli, že se nekonají žádná formální jednání o ukončení konfliktu. USA a další spojenci Ukrajiny, včetně Francie, opakovaně uvedli, že bude na Zelenském, aby rozhodl o podmínkách, které jeho země přijme.

Témata:  Emmanuel Macron Ukrajina Finsko Mychajlo Podoljak

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.