Kyjev představil nový návrh mírové dohody, podle Lavrova je nepřijatelný

Ukrajinský představitel Mychajlo Podoljak jeho komentář odmítl. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se mezitím nechal slyšet, že do jednání o ukončení války na Ukrajině musí být zapojena také jeho země.

"Ukrajina předložila vyjednávací skupině svůj návrh dohody, který vykazuje odklon od nejdůležitějších ustanovení zaznamenaných na schůzce 29. března v Istanbulu," cituje Lavrova agentura Interfax. Podle šéfa ruské diplomacie Ukrajinci v istanbulském dokumentu "jasně uvedli, že budoucí bezpečnostní záruky Ukrajiny se nevztahují na Krym a Sevastopol", píše ruská tisková agentura s odkazem na ukrajinský poloostrov, který Moskva anektovala v roce 2014, a tamní město. V novém návrhu toto prohlášení chybí, tvrdí Lavrov.

Dále mimo jiné sdělil, že nový ukrajinský návrh předpokládá možnost pořádat vojenská cvičení na území Ukrajiny za účasti zahraničních kontingentů se souhlasem většiny zemí, které budou jejími bezpečnostními garanty, přičemž Rusko v této souvislosti není zmíněno. V istanbulském dokumentu se však podle něj hovoří o "souhlasu všech garantujících států, včetně Ruska". Podle agentury Reuters Lavrov zároveň řekl, že Moskva bude navzdory "nepřijatelným" prvkům v novém návrhu dohody pokračovat v rozhovorech a prosazovat své vlastní požadavky.

Kreml mezitím sdělil, že mírové rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem nepostupují tak rychle, jak by si prý Rusko přálo. Obvinil zároveň Západ, že se snaží jednání mařit tím, že se zaměřuje na obvinění z válečných zločinů, které Moskva popírá, podotkl Reuters.

Jeden z ukrajinských vyjednávačů a současně poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak komentář ruského ministra zahraničí odmítl. Agentuře Reuters řekl, že Lavrov není přímo zapojen do jednání a jeho výroky mají "čistě propagandistický význam". Ministrova slova je podle něj zapotřebí vnímat ve světle ruských snah odvést pozornost světa od toho, co se stalo v ukrajinském městě Buča. Zprávy o vraždění civilistů v Buči během ruské okupace města vyvolaly rozhořčení u ukrajinských i západních představitelů.

Ukrajinští představitelé už dříve označili rozhovory za potřebné, ale zároveň řekli, nejsou ochotni se vzdát své suverenity a územní celistvosti, podotkl Reuters.

K mírovým rozhovorům mezi Ukrajinou a Ruskem se dnes vyjádřil rovněž lídr sousedního Běloruska, odkud část ruských vojsk na Ukrajinu 24. února zaútočila. "Nelze uzavírat žádné separátní dohody za zády Běloruska," řekl podle běloruské státní agentury BelTA. "Jelikož jste nás do toho zatáhli - hlavní západní země - pozice Běloruska musí být přirozeně při těchto jednáních vyslyšena," sdělil autoritářský vůdce a spojenec Kremlu.

Běloruský ministr zahraničí Uladzimir Makej podle Reuters prohlásil, že Lukašenko se musí účastnit finálního jednání.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  válka na Ukrajině,  Rusko,  Sergej Lavrov