Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Le Penová byla počtvrté zvolena do čela Národního sdružení

Marine Le Pen
Marine Le Pen
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Marine Le Penová byla dnes na sjezdu Národního sdružení (RN) podle očekávání počtvrté zvolena do čela této francouzské krajně pravicové strany. Byla jedinou kandidátkou, stranu vede od roku 2011. Na sjezdu v jihofrancouzském Perpignanu dostala 98,35 procenta hlasů, informovala agentura AFP.

Dvojka strany Jordan Bardella byl jmenován prvním místopředsedou. Tento europoslanec a věrný zástupce Le Penové od podzimu v pouhých 25 letech dočasně povede stranu po dobu prezidentské kampaně šéfky RN.

"K Národní frontě se nevrátíme," řekla mimo jiné v projevu 52letá Le Penová. Odkázala přitom na někdejší název strany, která v polovině roku 2018 změnila jméno a kurz. Chce se tak distancovat od své antisemitské a rasistické minulosti. Le Penová má v úmyslu z méně radikální pozice oslovit více voličů, napsala agentura DPA.

V nedávných regionálních volbách, které podle tisku posloužily jako předkolo voleb prezidentských, tato protiimigrační a euroskeptická strana nicméně neuspěla a žádný region nezískala.

Témata:  Marine Le Pen

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 20:44

Ewa Farna vyrazila dech fanouškům: U dvou nekončí, na cestě je třetí

Zpěvačka Ewa Farna (32) oznámila skvělou novinku, která potěší její fanoušky: její vyprodaná koncertní vystoupení v pražském Edenu se rozrostou o třetí přídavek. Tuto šťastnou zprávu sdělila Ewa na sociální síti velmi originálním a vtipným způsobem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.