Lukašenko šéfovi běloruské tajné služby KGB nařídil, aby své pracovníky navrhl na vyznamenání, protože prý odvedli skvělou práci a na Ukrajině si jich "dokonce ani nevšimli".

Kyjevu poté běloruský autoritářský vládce připomněl, že v jeho zemi žije nemálo Ukrajinců, "v čele s velvyslancem". Ukrajina prý proto riskuje, pokud se pokusí zadržovat běloruské občany.

List RBK-Ukrajina v souvislosti s Lukašenkovým tvrzením připomněl, že minulý měsíc v Žitomirské oblasti Ukrajiny při ruském náletu přišli o život dva řidiči běloruských kamionů. Ruské bombardéry podle ukrajinských úřadů k tomuto náletu vzlétly z běloruských letišť.

Bělorusko v letošním roce poskytlo své území a základny ruským vojskům a letectvu jako zázemí k útokům proti Ukrajině. Západ proto zemi pokládá za stranu válečného konfliktu a na Minsk uvalil sankce. Lukašenko tvrdí že se běloruské vojsko do ruského tažení dosud nezapojilo, na Ukrajině "není ani jediná běloruská patrona", připomněl dnes ruský list Kommersant Lukašenkův výrok.

Ukrajinská média si všímají zpráv běloruské redakce Rádia Svoboda, podle kterých při výbuchu miny na bělorusko-ukrajinských hranicích přišel o život podplukovník běloruské KGB a jeho řidič. Zatím není jasné, kdo nastražil miny na běloruském území v pohraniční zóně, odkud se museli obyvatelé vystěhovat. Žádná oficiální zpráva nebyla vydána, v tisku se ani neobjevily nekrology.

Lukašenko se na bezpečnostní radě také ohradil proti mírovým jednáním bez účasti Běloruska a zdůraznil, že při rusko-ukrajinských rozhovorech musí zaznít i běloruské stanovisko. "Nevycházíme z toho, že nás (západní země) vhodili do jednoho koše s Ruskem. Vycházíme z tpho, že tato válka se odehrává za plotem naší země a vážně ovlivňuje situaci v Bělorusku. Nesmí dojít k žádným separátním dohodám za zády Běloruska," prohlásil Lukašenko podle serveru Zerkalo. "Tři slovanské národy by měly nakonec - s vědomím toho, co se děje ve světě v globálním měřítku - sednout za stůl a domluvit se. Domluvit se jako rovnoprávní partneři," dodal.

Opoziční list Naša Niva si Lukašenkův "emocionální výbuch před generalitou, kdy nazval válku válkou", vyložil jako snahu autoritářského vůdce distancovat se od Ruska poté, co se přepočítal v očekávání rychlého ruského vítězství a na Minsk dopadají ekonomické důsledky sankcí.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.