Francie v lednu přebírá po Slovinsku předsednictví v EU, která momentálně čelí stupňující se migrační krizi na své vnější hranici s Běloruskem. To se v posledních měsících snaží posílat do Polska a Litvy tisíce migrantů převážně z Blízkého východu.

V rozhovoru s francouzským regionálním deníkem La Voix du Nord prezident uvedl, že v nadcházejících týdnech chce být v otázce migrace aktivní. "Musíme podniknout několik kroků: zabránit vzniku trvalých táborů, rozbít sítě pašeráků a posílit spolupráci se zeměmi, odkud migranti pocházejí," uvedl. "Budu provádět reformy během francouzského předsednictví v EU," dodal.

V otázce migrace je ovšem blok hluboce rozdělen. Východní členové EU odmítající přijímat jakékoliv migranty, cílové bohaté státy na severu a země na pobřeží Středozemního moře, kam migranti většinou připlouvají, se střetávají nad otázkou, kam nově příchozí umísťovat. Migrační krize v roce 2015 ukázala, že stávající unijní migrační pravidla nejsou dostatečná.

Evropští diplomaté podle Reuters tvrdí, že naděje na překlenutí dosavadních rozporů v rámci EU během nadcházejícího půl roku může zhatit skutečnost, že Francii čekají v dubnu prezidentské volby. Vyvolat zdání činnosti spojené s řešením migračních problémů může být pro Macrona důležité vzhledem k tomu, že konzervativní a krajně pravicové strany se budou snažit zaměřit část debaty právě na toto téma, míní Reuters.