Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macron: Evropa by se měla začít bránit jadernými zbraněmi

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: European Union

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že je připraven "zahájit diskusi" o roli jaderných zbraní v rámci společné evropské obrany. Uvedla to agentura AFP.

List Le Monde ve svém článku v této souvislosti připomněl, že po brexitu a odchodu Británie z Evropské unie disponuje Francie jako jediný členský stát nástroji pro jaderné odstrašování.

Macron ve zmíněném rozhovoru vyslovil podporu diskusi o evropské obraně, která by "zahrnovala protiraketovou obranu, palbu ze zbraní s dlouhým doletem a jaderné zbraně pro ty, kteří je vlastní nebo mají americké jaderné zbraně na svém území".

Francouzský prezident vyzval k posouzení, co "nás skutečně důvěryhodně chrání", a zdůraznil, že Francie si zachovává svou specifičnost, ale je připravena více přispět k obraně evropského území.

Rozhovor proběhl v pátek během Macronovy návštěvy Štrasburku.

Ve svém čtvrtečním projevu na pařížské Sorbonně Macron upozornil na existenční hrozbu ruské agrese a vyzval k vytvoření obranné strategie méně závislé na Spojených státech.

Macron dodal: "Být důvěryhodný znamená mít i rakety dlouhého doletu, které mají Rusy odradit... A pak jsou tu jaderné zbraně: Francouzská doktrína říká, že je můžeme použít, když jsou ohroženy naše životní zájmy." Macron také zdůraznil, že tyto životně důležité zájmy mají evropský rozměr.

Vytvoření společné evropské obranné politiky bylo dlouhodobým cílem Francie, ovšem narazila na odpor ostatních členských zemí EU, které preferovaly ochranu ze strany aliance NATO.

Invaze ruské armády na Ukrajinu a možný návrat izolacionistické politiky Donalda Trumpa jako amerického prezidenta podpořily volání po větší evropské obranné autonomii. 

Témata:  Emmanuel Macron EU

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.