Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macron nechce vlajku Ruska na pařížských olympijských hrách

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: European Union

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že na příštích olympijských hrách v Paříži se nesmí objevit vlajka Ruska jako státu, který páchá válečné zločiny na Ukrajině.

Navzdory probíhající ruské invazi na Ukrajině Mezinárodní olympijský výbor (MOV) doporučil, aby ruští i běloruští sportovci mohli soutěžit na mezinárodních soutěžích, za předpokladu, že splní stanovené podmínky včetně soutěžení pod neutrální vlajkou a prokáží, že aktivně nepodporují válku na Ukrajině.

"Doufám, že jde o svědomité rozhodnutí olympijského světa. Není ale to hostitelský stát, který by měl rozhodovat o tom, co má dělat MOV. (Prezidentovi výboru) Thomasi Bachovi plně důvěřuji," řekl francouzský prezident.

"Samozřejmě, že na olympijských hrách v Paříži nemůže být ruská vlajka, myslím, že v tom je shoda. Pro Rusko jako zemi není (na olympiádě) místo v době, kdy páchá válečné zločiny, kdy deportuje děti," konstatoval Macron .

V rozhovoru pro francouzský sportovní deník L'Équipe se Macron zamýšlel i nad tím, jak rozlišovat mezi ruskými sportovci, kteří jsou komplici současného ruského režimu a těmi, kteří jsou jeho oběťmi uvedl server euronews.

Podle jeho slov musí MOV v tomto směru přijmout takové rozhodnutí, které bude spravedlivé a srozumitelné pro Ukrajince. "To je rovnováha, kterou budeme muset dosáhnout," poznamenal.

Témata:  Emmanuel Macron Rusko olympiáda

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 16:44

Nedožité narozeniny Josefa Laufera. Už dětství měl velmi netradiční

Život Josefa Laufera loni na jaře po čtyřletém boji se zdravotními potížemi vyhasl. Půlkulatých 85. narozenin se již nedožil. Dnes už by býval oslavil dokonce 86. narozeniny. Často se přitom zapomíná na poměrně exotický původ legendárního zpěváka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.