reklama

Mezi napadené zákazníky Microsoftu patří vládní agentury, think tanky, nevládní organizace a technologické společnosti. Na 80 procent z nich přitom pochází z USA, zbylé jsou z Kanady, Mexika, Belgie, Španělska, Británie, Izraele a Spojených arabských emirátů.

"Je jisté, že počty a místa obětí budou nadále růst," napsal na oficiálním blogu společnosti její prezident a šéf právního týmu Brad Smith. Útok podle něj stále pokračuje a je "pozoruhodný svým rozsahem, sofistikovaností a dopadem".

Smith přitom zopakoval vyjádření řady dalších expertů, když prohlásil, že současná kampaň svou vyspělostí připomíná dřívější kybernetické pokusy namířené proti USA a dalším západním státům, za nimiž podle úřadů stáli hackeři podporovaní Ruskem.

Americká vláda zatím na nikoho zodpovědnost za útoky nesvalila a není tak ani jasné, jakým způsobem bude reagovat. Agentura AP nicméně poznamenává, že vypátrání původce kyberútoků často zabere týdny, přičemž americké úřady přišly na podezřelou činnost teprve nedávno. Hackeři přitom získali přístup do sítí řady ministerstev a soukromých společností již před devíti měsíci.

Na možnou reakci prezidenta Donalda Trumpa se však upírá zvláštní pozornost mimo jiné kvůli tomu, že stále odmítá veřejně uznat, že do voleb z roku 2016 zasahovali ruští hackeři v jeho prospěch.

Není přitom jasné, jakou reakci zvolí po svém nástupu do funkce Biden. Ve čtvrtek jen prohlásil, že viníky útoku potrestá a "nebude nečinně stát tváří v tvář kybernetickým útokům na náš stát".

USA by mohly podle agentury AP Rusko veřejně nazvat viníkem, uvalit na něj sankce, stíhat jednotlivé hackery, kteří podle nich za útokem stojí, nebo zahájit vlastní kybernetickou kampaň vůči Kremlu. Její součástí by například mohlo být odhalení toho, jak prezident Vladimir Putin hromadí a ukrývá svoje jmění.

"Dokud nebude jasné, že USA budou svoje nepřátele významně trestat, tak zřejmě neuvidíme zásadní proměnu chování Kremlu," řekl expert na kyberbezpečnost David Simon.

reklama