Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Medveděv hrozí: Pokud G7 zakáže export do Ruska, Moskva zruší dohodu o obilí

Dmitrij Medveděv
Dmitrij Medveděv
Foto: kremlin.ru

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv hrozí, že pokud skupina zemí G7 zakáže export do Ruska, Moskva zruší dohodu o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře. Informuje o tom agentura Reuters.

Skupina G7 zvažuje, že prakticky zakáže vývoz do Ruska. Podle Medveděva by to znamenalo reciproční zákaz dovozu z Ruska, včetně zboží, které je pro země G7 nejcitlivější. "Za takových podmínek skončí obilná dohoda," uvedl.

Agentura Reuters s odkazem na Bloomberg tento týden uvedla, že země G7 jednají o obrácení sankcí, tedy zvažují zákaz vývozu do Ruska s tím, že by se pouze schvalovaly výjimky. Nyní funguje opačný princip, kdy je vývoz povolen, pokud nepodléhá uvaleným sankcím.

Státy G7 přitom v neděli vyzvaly k "prodloužení, plné implementaci a rozšíření" stávající dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře. Dohoda zprostředkovaná OSN a Tureckem byla podepsána loni v červenci v Istanbulu a umožnila Ukrajině vyvézt více než 27 milionů tun obilí z několika jejích černomořských přístavů.

"Odsuzujeme ruské pokusy používat potraviny jako prostředek destabilizace a jako nástroj geopolitického nátlaku a znovu zdůrazňujeme náš závazek jednat solidárně a podporovat ty, kteří jsou nejvíce zasaženi ruským zbrojením v oblasti potravin," uvedla podle Reuters G7 ve stanovisku.

Témata:  válka na Ukrajině Dmitrij Medveděv

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 17:55

Dnes v noci ozáří oblohu Perseidy. Jak a kde je sledovat?

Už dnes nás čeká jeden z nejpůsobivějších nebeských úkazů roku, meteorický roj Perseid, který dosáhne svého vrcholu v noci z 11. na 12. a z 12. na 13. srpna. Tyto „padající hvězdy“, jak se jim často přezdívá, jsou známé svou jasností a rychlostí. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.