Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Migranti překvapili Německo. Neuvěříte, co chtějí

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Pracující uprchlíci v Německu nemají zájem o vzdělávání, které jim německé úřady nabízejí. O vzdělání má zájem jen každý pátý uprchlík. Mezi pracujícími je zájem o vzdělání výrazně vyšší.

Průzkum Institutu pro pracovní trh a výzkum povolání (IAB) v Norimberku ukazuje, že o pracovní vzdělání mají větší zájem lidé z dalších přistěhovaleckých generací, kde se jich o vzdělávání zajímá celá třetina.

Nízký zájem o vzdělávání mezi uprchlíky je zapříčiněn tím, že jich většina vykonává nekvalifikovanou práci a v získání jiné práce. Pracují však i na místech, která vyžadují alespoň minimální školení.

Uprchlíci nejčastěji pracují v oblasti gastronomie, stavebnictví a sociální péče. Působí také v úklidových službách a bezpečnostních agenturách.

Podle oficiálních údajů vlády v současnosti pracuje v Německu až 400 tisíc uprchlíků ve věku 15 až 64 let, což je 36 procent. Polovina se dostala ke kvalifikované práci, protože Německo trpí nedostatkem středně kvalifikovaných pracovních sil.

Pouhá pětina z nich měla ukončené odborné vzdělání nebo vysokou školu. Zaměstnavatelé by údajně ocenili, kdyby vláda zajistila lepší kurzy pro výuku němčiny.

Témata:  uprchlíci práce migrace

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.